Americký prezident Bill Clinton označil postoj Iráku za nepřijatelný. Prezident zdůraznil, že Irák musí nechat inspektory dokončit jejich práci. Dokud se nebudou moci vrátit ke své činnosti, podle prezidenta nejsou vyloučeny "žádné možnosti". V prezidentově formulaci tak byla zahrnuta i možnost vojenského zásahu.
Bagdád zastavil o víkendu spolupráci s inspektory Zvláštní komise OSN pro dohled nad plněním podmínek příměří s Irákem (UNSCOM) a přitom tvrdí, že nechce konfrontaci s RB OSN. Spojené státy doufají, že společná akce se spojenci krizi vyřeší, ale nevylučují možné vojenské údery. A zatímco Londýn prohlásil, že případnou vojenskou akci podpoří, Rusko je postojem Iráku "hluboce znepokojeno".
Irácké Národní shromáždění podle očekávání jednomyslně schválilo sobotní rozhodnutí vlády zastavit veškerou práci zbrojních inspektorů OSN v Iráku. Místopředseda irácké vlády Tárik Azíz parlamentu sdělil, že "zbrojní inspektoři byli zneužíváni Spojenými státy a Izraelem k provádění agresivních plánů vůči Iráku".
Dodal, že Irák nezmění svůj postoj, dokud RB OSN nezajistí, že kontroly iráckých zbrojních systémů povedou ke zrušení obchodních sankcí uvalených na zemi po irácké invazi do sousedního Kuvajtu v srpnu 1990.
Jak Azízův projev, tak parlamentní hlasování jsou jen dalšími kroky ve schématu krize, kterou Irák kopíruje podle zimního vzoru, kdy rozpory mezi Bagdádem a UNSCOM vyřešilo až přímé jednání šéfa OSN Kofiho Annana.
Iráčtí činitelé se již dali slyšet, že se jakémukoli americkému útoku postaví. Azíz zopakoval irácký požadavek na zrušení sankcí a podmínil obnovení spolupráce s UNSCOM přetvořením komise a výměnou jejího šéfa Richarda Butlera. Dodal však, že Bagdád zatím nehodlá inspektory vyhostit.
