Čtyři ze šesti nově schválených osob jsou sunnité. Důvěru jim dalo 112 ze 155 přítomných zákonodárců. Sunnité měli obsadit posty vicepremiéra a šéfů resortů obrany, průmyslu a lidských práv.
Jeden z kandidátů, sunnita Hášim Abderrahmán Šiblí, který byl schválen jako ministr pro lidská práva, nicméně svoji nominaci později odmítl. Na tiskové konferenci v Bagdádu to zdůvodnil tím, že jeho navržení s ním nebylo dopředu konzultováno.
Právě otázka zastoupení sunnitů v nové vládě vzešlé z lednových voleb přitom jednání o sestavení kabinetu komplikovala. Sunnité volby většinou bojkotovali a z 275 parlamentních křesel obsadili jen 17.
Sporné bylo i obsazení dvou důležitých resortů: obrany a ropného průmyslu. První nakonec získal bývalý sunnitský armádní důstojník žijící od roku 1984 v exilu Saadún Dulajmí a druhé šíita Ibráhím Bahr Ulúm, který dříve působil v Američany vedené civilní správě Iráku.
Už před několika dny přísahu složilo 27 ministrů, dva náměstci premiéra a premiér. V konečném stavu má mít vláda kromě předsedy 36 ministrů.
V čele většiny resortů stanou osoby spojené s šíitskou muslimskou koalicí, která v lednových volbách zvítězila. Několik postů obsadí Kurdové, kteří skončili ve volbách druzí. Džaafarí dal najevo, že poslední, vicepremiérské místo by chtěl obsadit ženou.
Džaafarího kabinet by měl vést Irák do konce roku. Jestliže se parlamentu podaří podle plánu do konce léta sepsat novou ústavu a jestliže ji Iráčané schválí na podzim v referendu, měly by se v prosinci konat nové parlamentní volby. Z nich pak vzejde stálý zákonodárný sbor i vláda.
Pomalé vytváření výkonné moci bylo vodou na mlýn místním vzbouřencům, kteří v posledním období vystupňovali útoky. Jen v pátek zemřelo v Iráku při dvou sebevražedných útocích nejméně 70 lidí. - více zde
