Poprvé se podpis odkládal kvůli smutku, který byl vyhlášen po krvavých atentátech v Bagdádu a Karbale. Při pumových útocích zahynulo přes sto osmdesát lidí. - více zde
Minulý pátek zase těsně před podpisem dokumentu couvli šíitští zástupci ve vládní radě. - podrobnosti zde
Těsně před nynějším podpisem se v centru Bagdádu ozvalo několik explozí. Nejméně jeden z výbuchů způsobila raketa. Žádné oběti nejsou hlášeny.
Členové irácké vládní rady hovořili na slavnostním ceremoniálu, který předcházel podpisu, o ústavě jako o velkém vítězství. V Iráku podle nich začala nová etapa, ústava podle nich také oslabí teroristy.
"Není pochyb o tom, že tento dokument posiluje iráckou jednotu," prohlásil například kurdský zástupce v radě Masúd Barzání. Podle něj se nyní mohou Kurdové cítit jako plnoprávní občané země.
Co obsahuje ústava
Nová ústava definuje islám jako jeden z hlavních, nikoliv ale jediný zdroj budoucího právního pořádku v zemi. Budoucí irácké zákony by neměly být v rozporu s univerzálním charakterem islámské víry a lidskými právy.
Ústava se zároveň hlásí k demokracii, pluralismu a federalismu, má zaručovat dodržování všech základních lidských práv a svobod a garantuje práva etnických a náboženských menšin včetně křesťanů.
Norma předpokládá zachování autonomie kurdských oblastí na severu Iráku, počítá s funkcemi prezidenta a premiéra. Ojedinělé pro základní zákon arabské země je pak ustanovení, které zakotvuje pětadvacetiprocentní zastoupení žen v politických úřadech.
Součástí konstituce je plán na správu Iráku do voleb do dočasného parlamentu, které by se měly uskutečnit do 31. ledna 2005. Tento parlament poté sepíše novou stálou ústavu a do konce roku 2005 připraví nové - úplné a svobodné - volby.
 Americký správce Iráku Paul Bremer (vpravo) hovoří k prezidentovi irácké vládní rady Muhammadu Ulúmovi (sedící) během zasedání, na němž byla podepsána nová irácká ústava. (8. března 2004) |
