Těsně před vypršením konečné lhůty předaly politické skupiny oficiální návrh ústavy. Sporné body, především v otázkách federalismu, však stále přetrvávají.
Šíité, kteří mají v parlamentu většinu, jsou odhodláni prosadit návrh navzdory odporu menšinových Sunnitů. Mohou si být jistí podporou Kurdů. K tomu, aby parlament ústavu přijal a předal občanům k referendu, jim však nadpoloviční většina stačí.
Sunnitský předseda parlamentu Hášim Hasaní ale hovořil o silném zájmu dosáhnout v návrhu shody tak, aby "ústava uspokojila každého". "Všechny skupiny se v následujících třech dnech pokusí, dá-li Bůh, dosáhnout dohody i v těch bodech, které jsou stále předmětem nesouhlasu některých skupin."
Definici federalismu ústava dále nerozvádí, pro označení státního zřízení používá přívlastky "republikánské, parlamentní, demokratické a federální".
Iráčtí představitelé nejsou jednotní nejen v otázce federálního uspořádání země, ale také ohledně pravidel, podle nichž by federální státy měly vzniknout. Tyto rozpory budí další pochybnosti o tom, zda budou Iráčané v následujících dnech vůbec schopní dokončit kompletní znění dokumentu.
Opakované prodlužování schválení návrhu ústavy nadále znepokojuje Bushovu administrativu. Vzrůstají tak další pochybnosti kolem americké mise v Iráku.
Pokud nakonec parlament návrh ústavy schválí, budou o ní 15. října rozhodovat v referendu iráčtí občané. Vetovat ji však může obyvatelstvo kterékoliv ze tří iráckých provincií, pokud budou proti dvě třetiny voličů.
