Místo toho zůstali hosté stát na chodníku před budovou a mluvili o urážce, diskriminaci a potupě.
"Nelíbí se jim, že musí projít přes bezpečnostní rám. Prý je to pro ně nedůstojné," řekl jeden z příslušníků justiční stráže u vchodu do soudní budovy.
Hosté městského soudu stáli na chodníku asi čtvrt hodiny. Nakonec přece jen zamířili pod bezpečnostní rámy. A prošli bez potíží.
"Pocházíme z arabského světa, kde jsme zvyklí na jiný způsob přijetí hostů," vysvětlil později svým českým kolegům soudce Káiss Alshamri. "Čekali jsme velké uvítání, a ne bezpečnostní službu," dodal.
Předseda městského soudu Jan Sváček připustil, že chvíli uvažoval o tom, že skupině iráckých soudců povolí vstup bez bezpečnostní procedury. "Vzpomněl jsem si však na své zahraniční cesty, kde jsem se také musel podrobovat nejrůznějším opatřením. V USA jsem si musel zout i boty," řekl Sváček.
Iráčtí soudci po vstupu do budovy zamířili do zdejší největší jednací síně číslo 49. Tady své kolegy z ciziny, kteří plánují zkušenosti s moderním soudnictvím co nejdříve uplatňovat doma, přivítal kromě Sváčka i předseda soudcovské unie Jaromír Jirsa.
A co Iráčany zajímalo nejvíc? Přece jak je to u českých soudů s bezpečnostními opatřeními. Teprve pak se ptali na to, jak se v Česku stane student práv soudcem, jaké jsou u nás tresty za různé zločiny nebo jaké stopy zanechal v české justici komunistický režim.
 Iráčtí soudci přes zdržení kvůli bezpečnostnímu rámu nakonec v soudní síni usedli. (7.listopadu 2004) |
