Během dne panovala velmi přísná bezpečností opatření. Před volebními středisky v Irbílu a Sulajmáníji, tedy největšími městy kurdské oblasti, se tvořily od rána fronty a ozbrojení členové KDP je prohledávali. Volební místnosti se místo v 17 hodin SELČ uzavřely kvůli technickým problémům až o hodinu později, někteří voliči totiž nemohli najít své jméno na volebních seznamech.
Mezi prvními odvolil irácký prezident Džalál Talabání, který je Kurd.
Barzání, který o funkci bojuje se čtyřmi dalšími kandidáty, odevzdal hlas ve svém bydlišti Saláhaddínu. Kampaň založil na obraně kurdských nároků na město Kirkúk. Kurdové ho totiž chtějí začlenit do své autonomie. V jeho blízkosti leží ropná pole a v minulosti před osídlením Araby v něm žili hlavně Kurdové. "V otázce Kirkúku nikdy neustoupím," řekl Barzání.
Barzání označil volby za "vítězství kurdského a iráckého lidu". "Doufáme, že tyto volby budou prvním krokem k řešení sporů s Bagdádem," dodal.
Ve třech kurdských provinciích platil během dne zákaz výjezdu soukromých automobilů. 2,5 milionu oprávněných voličů se k volebním místnostem mohlo dostat jedině pěšky nebo v autobusech, které měly vládní povolení k dnešním jízdám.
"Poprvé v životě mám dojem, že se účastním voleb, kde existuje skutečná konkurence a lze si vybírat," řekl čtyřiačtyřicetiletý inženýr Ziz Hasan.
V parlamentních volbách se volilo složení zákonodárného sboru o 111 křeslech. Jsou třetí od roku 1992, zatímco prezident byl volen přímo poprvé. Hlasy se budou sčítat v Bagdádu, volební výsledky jsou očekávány za dva až tři dny.
Tři severoirácké provincie Dahúk, Irbíl a Sulajmáníja jsou autonomní od roku 1991. Jejich vedení má s centrální vládou spory o území i o ropné zisky. Obyvatelé jsou znechuceni korupcí a zklamaní z toho, že ačkoli žijí v oblasti bohaté na ropu, na jejich životní úrovni se to nijak zvlášť neprojevuje.
