Konání klíčových voleb je tak znovu ohroženo. Parlament volební zákon odhlasoval po dlouhých průtazích 8. listopadu a termín voleb pak byl posunut ze 16. ledna na pozdější dny.
Zákon v Iráku vstupuje v platnost až po ratifikaci prezidentem a oběma viceprezidenty. Prezident je Kurd a dva viceprezidentské úřady jsou vyhrazeny pro jednoho sunnitu a jednoho šíitu.
Sunnitům jde o více křesel
Sunnitský viceprezident Tárik Hášimí už řekl, že část normy vrátí parlamentu zpět k přepracování. Chce záruku, že několik parlamentních křesel získají i občané, kteří jsou nyní v zahraničí. Většina Iráčanů, která odešla do ciziny po americké invazi v roce 2003, jsou právě sunnité.
"Nejsem proti celému zákonu, ale jen proti jeho prvnímu článku. Chci, aby byl zákon spravedlivý i vůči lidem, kteří žijí v cizině. Doufám, že o tom parlament bude hlasovat co nejdřív a že se volební termín stihne," prohlásil.
Hášimí se ale domnívá, že jeho požadavek volební termín neohrozí. Podle ústavy se volby musí konat do konce ledna, zatím se s nimi počítá někdy v termínu od 18. do 23. ledna. Jejich odklad by měl přitom vliv i na americké rozhodnutí stáhnout bojové jednotky z Iráku do srpna a zbytek vojska do konce roku 2011.
Zákon se nelíbí ani Kurdům
Se zněním volebního zákona nebyli po schválení v parlamentu spokojeni sunnité ani Kurdové a žádali přerozdělení parlamentních křesel. Kurdové pohrozili bojkotem voleb, i když jejich poslanci pro normu hlasovali.
Zákon předpokládá zvýšení počtu poslanců z nynějších 275 na 323, což údajně odpovídá zvýšení počtu obyvatel. Z nových mandátů dostaly ale tři kurdské provincie jenom tři a celkově pak mají mít 38 poslanců. V provinciích obývaných třeba šíity byl počet mandátů navýšen podstatně víc.
