O zprávě hovořil americký prezident Bush na tiskové konferenci v Bílém domě. Nejvíc kladných známek dostali Iráčané v bodech týkajících se bezpečnosti. Daří se jim například snižovat počet civilních obětí a také množství atentátů páchaných s pomocí bomb v autech. "Jsou už také schopni financovat výzbroj své armády," prohlásil Bush.
Zaostávají naopak na poli zákonodárném. Nedohodli se na přerozdělování zisků z ropy, nedefinovali rozdělení moci mezi sunnity, šíity a Kurdy, nezvládli přijmout řadu důležitých zákonů.
"Nicméně my musíme vytrvat," zopakoval několikrát Bush. "Kdybychom nedosáhli úspěchu, byla by to katastrofa. Irák by ovládli extremisté a násilí by se rozrostlo do obrovských rozměrů," řekl.
Prioritou Spojených států proto zůstává zajištění bezpečnosti nejen v Iráku, ale v celém regionu. "Nepřítel musí vědět, že necouvneme. Musíme zachovat rozhodnost při prosazování cílů, to je naprosto klíčové." V září prý do Iráku pojedou ministr obrany Gates a šéfka diplomacie Riceová, aby tamní politiky ujistili o pokračující podpoře ze strany USA.
Vojáci se vrátí, až bude čas
Demokrati, kteří teď ovládají americký Kongres, na Bushe čím dál silněji tlačí, aby začal stahovat vojáky zpátky domů. Jenže prezident o tom nechce ani slyšet. "Nejdřív musíme vytvořit podmínky, aby se mohli vrátit," řekl Bush na tiskové konferenci. "Až začneme stahovat naše statečné muže a ženy, nebude to proto, abychom dělali líbivou politiku, ale proto, že už k tomu bude příhodná situace," rýpl si do svých protivníků. To znamená: američtí vojáci odejdou, až budou Iráčané schopni sami sebe chránit.
"Důvody k optimismu jsou, je vidět, že v některých oblastech už bylo dosaženo pokroku," řekl prezident o dokumentu, který označil za "mezizprávu". Konečnou analýzu přiveze z Iráku velitel amerických vojsk David Petraeus až v polovině září. Teprve na jejím základě se Bush rozhodne, jak postupovat dál.
"Pokud se nám podaří zajistit v Iráku bezpečnost, vydláždí to cestu k politickému procesu. A důležitý je samozřejmě i ekonomický vývoj. Proto jsem požádal Kongres o uvolnění dalších peněz," uvedl Bush.
Irák srazil Bushovu popularitu
Soubor osmnácti úkolů je součástí nové irácké strategie, kterou George Bush ohlásil počátkem roku. Té strategie, v jejímž rámci poslal do násilím zmítané země dalších třicet tisíc amerických vojáků.
Bush dnes pojmenoval čtyři fáze iráckého tažení. První bylo osvobození země od Saddáma Husajna, po kterém přišlo navrácení suverenity Iráčanům a uspořádání svobodných voleb. "Třetí fází byla tragická eskalace násilí po loňských útocích na mešitu v Sámaře, čtvrtá fáze probíhá nyní - je to vyslání posil a zahájení nové operace," prohlásil Bush.
Jenže situace v Iráku se zatím výrazně nelepší. Američané rozjeli velkou ofenzívu v Bagdádu, z něhož chtějí konečně udělat bezpečnější místo. A do toho přišel v polovině dubna útok v takzvané Zelené zóně, přísně střežené části města, v níž se nacházejí všechny důležité úřady. Vzbouřenci tehdy pronesli nálož až do budovy iráckého parlamentu a zabili osm lidí. - více zde
Americká veřejnost je naštvaná. Popularita prezidenta se kvůli Iráku propadla hluboko pod třetinovou hranici, lidé požadují co nejrychlejší stažení vojsk.
Dejte mi ještě čas
Bushova situace je čím dál svízelnější. K demokratům, protestujícím proti irácké misi, se totiž přidávají i republikáni. Navíc Senát teď jedná o armádním rozpočtu na příští rok a také chce vidět "rozvrh stahování".
Bush všem odpůrcům vzkazuje: potřebujeme ještě čas. Posily jsou v Iráku příliš krátce na to, aby už se dalo vypozorovat zřetelné zlepšení. Počkejte na zprávu generála Petraeuse, nynější dokument není tak důležitý. "Co se tento týden dostane do rukou Kongresu, je pouhý rychlý záběr ze začátku reorganizace mise v Iráku," řekl zpravodajské stanici CNN mluvčí Bílého domu Tony Snow.
Kandidáti slibují konec války
Stažení vojáků z Iráku slibují i dva z hlavních demokratických kandidátů na prezidentský post - Hillary Clintonová a Barack Obama. V případě vítězství ve volbách prý válku ukončí.
Obama přitom neopomněl poukázat na názorový obrat svých protivníků. Z hlavních prezidentských adeptů Demokratické strany byl totiž on jediným, kdo se proti irácké misi stavěl od úplného začátku. Zatímco čtyři jeho soupeři - Clintonová, John Edwards, Chris Dodd a Joseph Biden - tehdy hlasovali pro válku.
