"Je to takové zábavné fórum pro vztek a frustraci," tvrdí v rozhovoru pro NPR novinářka Wendell Stevensonová, která se graffiti v Iráku zabývala.
Nasprejované nápisy se podle ní začaly objevovat hned po pádu Husajnova režimu. Do té doby panovala přísná kontrola. "Slyšela jsem o jednom muži, který přetíral Husajnovu podobiznu červenou barvou. Lidé si mysleli, že je blázen, a tak putoval rovnou do ústavu," říká novinářka.
Na zdech se podle ní vyskytuje celá plejáda témat. "Objevují se vtipné nápisy, antiamerické graffiti a k vidění jsou i jinak neobvyklá hesla proti arabským sousedům," tvrdí. Iráčané pomocí graffiti vyjadřují především vztek a frustraci, tvrdí Stevensonová.
Osmnáctiletý Bagdáďan Adel, který se svými přáteli vyrábí krátké filmy z Bagdádu, jí dává za pravdu. Na zeď píše slova "vztek", "bolest", "smrt" a "šílenství". "Je to místo pro každého, aby řekl, co chce," říká ve filmu.
Pouliční graffiti jsou občas v angličtině. Některé proto, aby jim Američané rozuměli, jiné proto, že se cizí vojáci na zdech sami realizují. Svědčí o tom prosté nápisy i "dozdobené" obrazy bývalého prezidenta Husajna.
Malou válku vedou i s protiamerickými nápisy. "Mažou je nebo přepisují," říká Stevensonová. Kapitola sama o sobě jsou graffiti na amerických základnách. Vojáci zde odhalují stejné emoce jako Iráčané v ulicích měst.