Šílené dílo vzniklo podle listu The Guardian na konci devadesátých let a k jeho sepsání byly potřeba pouhé dva roky. Saddám se při pravidelných seancích scházel se zdravotní sestrou, která z jeho těla odebírala děsivý inkoust a islámský kaligraf ho pak nanášel na čisté listy posvátné knihy.
Sto čtrnáct kapitol krvavého koránu je od pádu Bagdádu před téměř osmi lety pečlivě ukrytých a irácká vláda jednoduše neví, co s nimi. Obává se, že když makabrózní dílo vystaví, nadělí příznivcům Saddámova režimu nové posvátné místo.
Korán je ukrytý ve sklepení mešity
Kniha o 605 stranách je tak poslední tři roky ukrytá v podzemí bagdádské mešity, kterou Saddám pojmenoval "Matka všech bitev", a od světa ji oddělují hned troje dveře. Vstup do podzemí je přísně zakázaný a vyžaduje mnoho povolení.
Americký voják sleduje stržení Saddámovy sochy v iráckém Bagdádu. (9. dubna 2003)
"Od sklepení existují tři klíče, které jsou uložené na různých místech. Jeden mám já, jeden je u policejního šéfa a třetí je v úplně jiné části Bagdádu," vysvětluje šéf iráckého sunnitského nadačního fondu Šejk Ahmed al-Samaraí. "Dovnitř se smí vstoupit, jen když o tom rozhodne celá rada," dodává.
Se strašlivým symbolem třicetileté vlády baasistů ale nemají problém jen šíité, kteří v současnosti tvoří vládní většinu. "Napsat knihu krví je špatné, je to zakázané," říká al-Samaraí. Přesto ale při invazi spojenců v roce 2003 knihu bránil a její listy schovával doma a u příbuzných.
Dokument Saddámovy brutality
Podobné problémy má Irák i s dalšími relikty z období Saddámovy vlády. Sochy po celé zemi rychle zmizely, ale další místa spjatá s baasistickým režimem zůstávají stát. Vláda dokonce před pěti lety ustavila komisi, která se má podobnými problémy zabývat.
Ta je ale rozdělená podobně jako irácká společnost. A co bude nakonec s krvavým koránem? "Měli bychom ho uchovat jako dokument Saddámovy brutality. Hodně to o něm vypovídá. Přesto by neměl být uložený v muzeu, protože ho Iráčané nechtějí vidět," prohlásil mluvčí iráckého premiéra Ali al-Musáví.
