Návštěvy vysokých státních představitelů v Iráku jsou obvykle předem utajené kvůli bezpečnostním důvodům. Čtvrtá Bushova cesta do této blízkovýchodní země nebyla výjimkou.
V metropoli Bagdádu nejprve americký prezident zamířil do paláce svého protějšku Džalála Talabáního. Dalšími body programu jsou setkání s premiérem Nurím Málikím a projev k americkým vojákům. Těch v zemi stále operuje na 140 tisíc, postupně předávají kontrolu Iráčanům.Tématem rozhovorů s iráckými představiteli se jistě stane i nedávno uzavřená bezpečnostní dohoda, která vydláždila cestu ke stažení amerických jednotek do konce roku 2011. Demokrat Barack Obama chce ale vojáky dostat domů rychleji. - čtěte Obama chce stáhnout vojáky z Iráku do 16 měsíců
George W. Bush se svým protějškem Džalálem Talabáním (foto Reuters)
Naposledy byl Bush v Iráku v září 2007. V provincii Anbár vysvětloval novou bezpečnostní strategii, která spočívala v navýšení počtu vojáků o třicet tisíc a ve zvýšené podpoře poskytované sunnitským klanovým náčelníkům v boji proti Al-Kajdě.
Od té doby se bezpečnostní situace zlepšila. Přestože v zemi stále vybuchují bomby, podle generála Davida Petraeuse poklesly násilnosti na nejnižší míru od poloviny roku 2003.
Zbraně hromadného ničení nenašli ani po pěti letech
Hlavní důvod útoku na Irák před pěti lety - alespoň ten oficiálně prezentovaný - byly irácké zbraně hromadného ničení. Kromě Bushe před nimi varoval i tehdejší britský premiér Tony Blair. Dodnes se ale nenašly. - přečtete si Bush: Lituji zpravodajského selhání před vpádem do Iráku
Že irácký režim takové zbraně kdysi měl, je všeobecně známé, odhodlání je nasadit "předvedl" Husajn například zplynováním kurdského města Halabdža. Co se ale s nimi ale stalo později - tedy zda byly například zničeny, důmyslně ukryty nebo převezeny do jiné země (někteří pozorovatelé spekulují o Sýrii) není známé.
Úspěšný lov na většinu prominentů režimu včetně Saddáma Husajna překryly fatální chyby. Ty po snadném dobytí země napomohly k uvržení Iráku do víru násilností. Proti koaličním vojákům se postavili bývalí Saddámovi důstojníci, sunnitští náčelníci, Al-Kajda, lupičské gangy nebo například "Mahdího armáda" radikálního klerika Muktady Sadra.
Násilí v Iráku ubylo až s novou strategií a generálem Davidem Petraeusem. Do země přijelo více vojáků, některé rebelské skupiny přešly stranu vlády, podařilo se i vrazit klín mezi Al-Kajdu a běžné Iráčany. Irák, v němž zahynuly čtyři tisíce amerických vojáků, se ale stal největším "hrobem Američanů" od války ve Vietnamu. Zemřely také desítky tisíc Iráčanů, většinou civilistů při teroristických útocích.
DRAHÁ VÁLKAV Iráku už Američané utratili přes 500 miliard dolarů. Celkové náklady na války v Iráku a Afghánistánu do roku 2017 odhadl loni rozpočtový výbor Kongresu na 2,4 bilionu dolarů. V tomto čísle je i odhadovaných 700 miliard, které budou stát úroky. |
