Pro mnoho lidí je tento den zrodem počítačové sítě, ze které se vyvinul internet. "Nedívali jsme se na to jako na historickou událost. Neměli jsme ani kameru, abychom si to natočili," vzpomíná protagonista tehdejší události profesor Kleinrock. Spojení bylo vyvrcholením několika let výzkumů Kleinrockova týmu a trvalo pětadvacet let, než se internet stal součástí domácností a běžným pojmem.
Ve skupině mladých absolventů na UCLA byli tehdy budoucí vedoucí činitelé internetu jako Victor Cerf, který později spoluvytvářel společný internetový jazyk, a již zesnulý Jonathan Postel, průkopník systému adres.
Nápad vyrostl z potřeb Agentury ministerstva obrany pro výzkumné projekty (ARPA), která vznikla v roce 1957, kdy sověti vypustili první sputnik. Agentura poskytla peníze a počítače, aby američtí vědci mohli soupeřit se svými protivníky ve studené válce.
V polovině šedesátých let potřebovali sdílet údaje a výkon počítačů po celé zemi. Posílat děrné štítky a magnetické pásky bylo složité a pomalé, přenos dat po telefonních linkách příliš drahý a počítače nebyly navzájem kompatibilní.
Teoretici navrhovali, aby síť byla decentralizovaná, aby porucha na jednom místě nevedla ke zmaření práce. Zároveň měl systém mluvit společným jazykem. Každé výzkumné centrum zapojené na síť mělo mít samostatný počítač nazývaný Interface Message Processor (IMP).
První dokument popisující tuto technologii byl napsán až v roce 1961. Autorem byl Len Kleinrock, tehdy absolvent Massachusettského technologického institutu.
Roku 1968 vydala ARPA specifikace nové sítě a během roku byly zadány první kontrakty. Kleinrock se svou skupinou měl jako odměnu za svou průkopnickou práci testovat chod nové technologie.
Pracovali dnem i nocí na přípravě svého hostitelského počítače Sigma-7 a s úlevou se dověděli, že dodávka prvního IMP se odkládá do poloviny září, takže získali víc času. IMP došel v den amerického svátku práce o prvním víkendu v září. Měl velikost ledničky a nevešel se do výtahu, takže se musel zvedat oknem ve druhém poschodí. Zástupci ministerstva obrany, telefonních společností a výrobců počítačů sledovali, jak se zapojuje plochý kabel o šířce 7,5 cm.
"Každý byl připraven ukázat prstem na někoho jiného, kdyby to nefungovalo," vzpomíná Kleinrock. "Zapojili jsme to a ta zatracená věc se sebrala a začala vysílat bity sem a tam. K žádné závadě nedošlo." V říjnu 1969 byl ve Stanfordově výzkumném ústavu v Menlo Parku v Kalifornii instalován další IMP. Síť se zhroutila, když operátor zadal první dvě písmena slova "logon". Krátce poté však již proudila mezi počítači první sdělení a programy.
V lednu 1970 byly vytvořeny první "uzly" - vedle UCLA a SRI to byla v Santa Barbaře a na Univerzitě státu Utah. Do sedmi měsíců se počet účastníků zvětšil na deset. První e-mail se objevil v roce 1972.
Síť do té doby označovaná jako ARPANET vyrostla v Internet, když se spojily další sítě.
Začátkem devadesátých let se objevila celosvětová pavučina "http://www". "Začali jsme si uvědomovat, že skutečně zajímavé na této síti není spojení od stroje ke stroji, ale interakce člověka s člověkem," říká po třiceti letech Kleinrock.
Výroční den internetu? Záleží, jak pro koho
Len Kleinrock dnes ukazuje dva přístroje, které vytvořily ARPANET. Z nich podle něho vyrostl nynější internet. Victor Cerf s ním nesouhlasí a říká, že spojení před třiceti lety bylo sice významné, ale nebylo zrodem internetu.
"Nebylo, s kterými lidmi se spojit. Bylo to, jako když má první chlapík telefon, ale nemá s kým mluvit," říká Cerf.
Začátkem sedmdesátých let měl ARPANET deset stanovišť roztroušených po Spojených státech. Spojoval však různé počítače a nikoli sítě, jak to vyjadřuje slovo internet.
"Bylo to, jako kdybyste v roce 1776 řekl, že si představujete Seattle takový, jaký je dnes," řekl Bob Kahn, šéf Společnosti pro národní výzkumné iniciativy.
Podle Kahna za zrod dnešního internetu je třeba považovat až návrh protokolu, který umožňoval, aby ARPANET hovořil s jinými sítěmi. Návrh vypracoval společně Kahn a Cerf. Protokol se stal normou 1. ledna 1983 a mnozí jej považují za datum zrodu internetu.
V poslední době je stále těžší určovat, kdy který vynález vznikl.
Velké objevy mají mnoho původců a nejeden okamžik vzniku. Přesto snad můžeme 2. září 1969 jako narozeniny internetu přijmout bez ohledu na spory pamětníků, jak to vlastně úplně přesně bylo.
Ve skupině mladých absolventů na UCLA byli tehdy budoucí vedoucí činitelé internetu jako Victor Cerf, který později spoluvytvářel společný internetový jazyk, a již zesnulý Jonathan Postel, průkopník systému adres.
Nápad vyrostl z potřeb Agentury ministerstva obrany pro výzkumné projekty (ARPA), která vznikla v roce 1957, kdy sověti vypustili první sputnik. Agentura poskytla peníze a počítače, aby američtí vědci mohli soupeřit se svými protivníky ve studené válce.
V polovině šedesátých let potřebovali sdílet údaje a výkon počítačů po celé zemi. Posílat děrné štítky a magnetické pásky bylo složité a pomalé, přenos dat po telefonních linkách příliš drahý a počítače nebyly navzájem kompatibilní.
Teoretici navrhovali, aby síť byla decentralizovaná, aby porucha na jednom místě nevedla ke zmaření práce. Zároveň měl systém mluvit společným jazykem. Každé výzkumné centrum zapojené na síť mělo mít samostatný počítač nazývaný Interface Message Processor (IMP).
První dokument popisující tuto technologii byl napsán až v roce 1961. Autorem byl Len Kleinrock, tehdy absolvent Massachusettského technologického institutu.
Roku 1968 vydala ARPA specifikace nové sítě a během roku byly zadány první kontrakty. Kleinrock se svou skupinou měl jako odměnu za svou průkopnickou práci testovat chod nové technologie.
Pracovali dnem i nocí na přípravě svého hostitelského počítače Sigma-7 a s úlevou se dověděli, že dodávka prvního IMP se odkládá do poloviny září, takže získali víc času. IMP došel v den amerického svátku práce o prvním víkendu v září. Měl velikost ledničky a nevešel se do výtahu, takže se musel zvedat oknem ve druhém poschodí. Zástupci ministerstva obrany, telefonních společností a výrobců počítačů sledovali, jak se zapojuje plochý kabel o šířce 7,5 cm.
"Každý byl připraven ukázat prstem na někoho jiného, kdyby to nefungovalo," vzpomíná Kleinrock. "Zapojili jsme to a ta zatracená věc se sebrala a začala vysílat bity sem a tam. K žádné závadě nedošlo." V říjnu 1969 byl ve Stanfordově výzkumném ústavu v Menlo Parku v Kalifornii instalován další IMP. Síť se zhroutila, když operátor zadal první dvě písmena slova "logon". Krátce poté však již proudila mezi počítači první sdělení a programy.
V lednu 1970 byly vytvořeny první "uzly" - vedle UCLA a SRI to byla v Santa Barbaře a na Univerzitě státu Utah. Do sedmi měsíců se počet účastníků zvětšil na deset. První e-mail se objevil v roce 1972.
Síť do té doby označovaná jako ARPANET vyrostla v Internet, když se spojily další sítě.
Začátkem devadesátých let se objevila celosvětová pavučina "http://www". "Začali jsme si uvědomovat, že skutečně zajímavé na této síti není spojení od stroje ke stroji, ale interakce člověka s člověkem," říká po třiceti letech Kleinrock.
Výroční den internetu? Záleží, jak pro koho
Len Kleinrock dnes ukazuje dva přístroje, které vytvořily ARPANET. Z nich podle něho vyrostl nynější internet. Victor Cerf s ním nesouhlasí a říká, že spojení před třiceti lety bylo sice významné, ale nebylo zrodem internetu.
"Nebylo, s kterými lidmi se spojit. Bylo to, jako když má první chlapík telefon, ale nemá s kým mluvit," říká Cerf.
Začátkem sedmdesátých let měl ARPANET deset stanovišť roztroušených po Spojených státech. Spojoval však různé počítače a nikoli sítě, jak to vyjadřuje slovo internet.
"Bylo to, jako kdybyste v roce 1776 řekl, že si představujete Seattle takový, jaký je dnes," řekl Bob Kahn, šéf Společnosti pro národní výzkumné iniciativy.
Podle Kahna za zrod dnešního internetu je třeba považovat až návrh protokolu, který umožňoval, aby ARPANET hovořil s jinými sítěmi. Návrh vypracoval společně Kahn a Cerf. Protokol se stal normou 1. ledna 1983 a mnozí jej považují za datum zrodu internetu.
V poslední době je stále těžší určovat, kdy který vynález vznikl.
Velké objevy mají mnoho původců a nejeden okamžik vzniku. Přesto snad můžeme 2. září 1969 jako narozeniny internetu přijmout bez ohledu na spory pamětníků, jak to vlastně úplně přesně bylo.
