Rusko se musí před "projektem CIA" chránit a bojovat za své zájmy i online, prohlásil ve čtvrtek šéf Kremlu. Ruský parlament tento týden schválil zákon, podle kterého musí mít zahraniční sociální sítě servery v Rusku a musí šest měsíců uchovávat data o svých uživatelích.
Putin již dříve naznačil, že by uvítal spuštění ruské alternativy internetu. Síť, kterou by provozovalo Rusko, by Moskvě a jejím tajným službám umožnil větší dohled nad elektronickou komunikací, kterou často využívá protiputinovská opozice, píše britský list The Guardian.
Sociální síť VKontakte, ruskou obdobu Facebooku, podle Rádia Svobodná Evropa během dubna ovládli Putinovi spojenci. Nedávno byl z vedení sociální sítě odvolán její zakladatel Pavel Durov. Podnikatel tvrdí, že musel odejít poté, co odmítl tajné službě FSB předat údaje uživatelů a uzavřít skupinu věnovanou opozičnímu aktivistovi Alexejovi Navalnému.
Durov odešel z Ruska i se skupinou svých programátorů na Západ a nyní se snaží rozjet nový projekt. "V současnosti se nenacházím v Rusku a neplánuji se tam vrátit. Bohužel tam nyní nelze provozovat internetový byznys. Obávám se, že pro mě už není cesty zpět. Zvláště poté, co jsem veřejně odmítl spolupracovat s představiteli moci," prohlásil Durov v rozhovoru pro web TechCrunch.
Na decentralizaci internetu nepomýšlí jen Putin. Po tom, co Edward Snowden odhalil, jakým způsobem využívá NSA data uživatelů sociálních sítí, získala tato myšlenka popularitu i v dalších zemích, například v Německu a Brazílii. Německá kancléřka Angela Merkelová i brazilská prezidentka Dilma Rouseffová totiž patřily mezi politiky, které Američané odposlouchávali.
Internet kontroluje americká nezávislá organizace ICANN a spolu s ní řada nevládních a neziskových organizací. Podle Rouseffové Brazílie chce, aby se část pravomocí souvisejících s provozem na jejím území přenesla na tamní vládu. Firmy by například měly údaje o brazilských občanech ukládat na serverech v Brazílii, aby byly lépe chráněné před aktivitami NSA (více čtěte zde).
