Pokud budete v Česku hledat opravdu důležité a užitečné lidi v boji proti terorismu a začnete pátrat v policii, tajných službách či v armádě, nemusíte najít zrovna ty pravé. Ti opravdu užiteční totiž v tichosti a bez humbuku vyvíjejí na katedře kybernetiky ČVUT bezpilotní letoun s umělou inteligencí.
"Američané sice používají bezpilotní letouny proti teroristům například v Afghánistánu, ale podle nás to stále není ono – chce to radikální řez," říká profesor Michal Pěchouček z katedry kybernetiky. A vzápětí ten řez, jak efektivně bojovat s terorismem, kliknutími na počítači předvádí.
"Pilot" řídí čtyřicet letounů najednou
Jak bojují bezpilotní letouny |
"Průzkumníkovi hrozí samozřejmě sestřelení. Jeho ´kolegové´ s tím však počítají, a tak z jeho paměti stáhnou předem všechna důležitá data, aby se nedostala do rukou teroristů," vysvětluje Pěchouček. Skoro to vypadá, že stroje vědomě obětují jednoho ze svého středu, jen aby splnily naprogramovaný úkol.
"Ale tak to opravdu je. Operátor jim určí, co a kde mají hledat, a letouny si samy zvolí optimální variantu splnění úkolu. A když jim vyjde, že misi prospěje – kvůli odlákání pozornosti protivníka – ztráta jednoho z nich, tak ho zcela racionálně obětují. Vše je podřízeno splnění mise: najít teroristy nebo třeba i vlastního pilota, který se musel nad územím protivníka katapultovat," říká profesor.
I robot si musí dobít baterky
Bezpilotní letadlo poprvé zabíjelo ... |
Všechny důležité informace odesílají vzdušní roboti v přímém přenosu na monitor pilota-operátora, ale i vojákům vlastních jednotek, kteří vesnici obkličují. A když pak má letecká flotila splněno, sama se po krátké "válečné poradě" vrací na domovskou základnu v malých skupinkách a různými směry. I roboti si prý musí dobít (vyměnit) baterky.
"Tohle přesně jsou možnosti, které dnes nemají americké bezpilotní letouny v Afghánistánu. Zatím spolu nespolupracují," konstatuje Pěchouček. Jeho tým vlastně dokončuje s vývojem inteligentních a vysoce výkonných robotů i protiteroristickou strategii zítřka.
Proč Češi studují taktiku pirátů
Tým kybernetů profesora Pěchoučka vyvíjí pro světové firmy i civilní projekty (řízení letecké a pozemní dopravy či plánování výroby), avšak zakázky pro Pentagon patří k těm, které ČVUT přinášejí peníze a prestiž. Zvláštní je i to, že vědci jsou založením pacifisté.
Jak se pacifističtí vědci srovnávají s prací pro americkou armádu? Jsou pro ně důležité peníze a prestiž? Odpovědi na tyto otázky najdete v rozhovoru s profesorem Pěchoučkem v pondělním vydání MF DNES.
Vynálezy, které si u nich Pentagon objednává, proto nepřinášejí smrt, ale šetří lidské životy: v bojových operacích tak i kvůli informační nadvládě neumírají lidé zbytečně a neméně důležité jsou rady umělé inteligence kapitánům lodí proplouvajících Adenským zálivem.
"Pokud se jimi budou kapitáni řídit, snižují na minimum přepadení somálskými piráty," říká Ondřej Vaněk, který se kvůli programu, na němž pracuje, ponořil dokonce do studia taktiky pirátů. Zatímco tedy Pěchoučkovi lidé spolupracují s Pentagonem už deset let, česká armáda je objevila až nedávno. Ze skromného grantu, který jim nabídla, může při využívání bezpilotních inteligentních letounů časem těžit i ona.
