Peter Ward a Donald Brownlee z Washingtonské univerzity.
Brownlee spolupracuje i s americkou kosmickou agenturou NASA. Ve své nedávno vydané knížce Výjimečná Země (Rare Earth) se autoři přidávají do tábora zastávajícího názor, že možnosti pro rozvoj inteligence ve vesmíru jsou nesmírně omezené, takže může existovat jen velmi málo civilizací, možná dokonce jen jediná, na Zemi. Pečlivě při tom rozebírají argumenty založené na posledních vědeckých poznatcích. Zdůrazňují, že Země má ve vesmíru výjimečně stabilní podmínky, neboť ve většině částí známého vesmíru je mnohem větší intenzita kosmického záření, planet vhodných pro život je málo a déšť z nebe padajícího kamení příliš hustý na to, aby případný biologický život dostal čas k rozvoji. V naší sluneční soustavě například obří planeta Jupiter zachytává mnohé putující objekty a jiné zase svou gravitační silou odchýlí zpět do vesmíru. Nebýt této planety, Země by byla zasypána snad až desettisíckrát hustější lavinou kamení z vesmíru. Oba autoři tvrdí, že život ve vesmíru může být rozšířen v primitivních formách (například v podobě mikroorganismů), avšak jeho rozvoj do inteligentních forem je téměř nemožný. V průzkumu, který mezi dalšími vědci připravil list New York Times, se ukázalo, že většinou oceňují fakta a argumenty shromážděné v této knize. Zastánci existence inteligentních civilizací však uvedli, že autoři knihy příliš podceňují adaptační schopnost živých tvorů na vnější prostředí.
Brownlee spolupracuje i s americkou kosmickou agenturou NASA. Ve své nedávno vydané knížce Výjimečná Země (Rare Earth) se autoři přidávají do tábora zastávajícího názor, že možnosti pro rozvoj inteligence ve vesmíru jsou nesmírně omezené, takže může existovat jen velmi málo civilizací, možná dokonce jen jediná, na Zemi. Pečlivě při tom rozebírají argumenty založené na posledních vědeckých poznatcích. Zdůrazňují, že Země má ve vesmíru výjimečně stabilní podmínky, neboť ve většině částí známého vesmíru je mnohem větší intenzita kosmického záření, planet vhodných pro život je málo a déšť z nebe padajícího kamení příliš hustý na to, aby případný biologický život dostal čas k rozvoji. V naší sluneční soustavě například obří planeta Jupiter zachytává mnohé putující objekty a jiné zase svou gravitační silou odchýlí zpět do vesmíru. Nebýt této planety, Země by byla zasypána snad až desettisíckrát hustější lavinou kamení z vesmíru. Oba autoři tvrdí, že život ve vesmíru může být rozšířen v primitivních formách (například v podobě mikroorganismů), avšak jeho rozvoj do inteligentních forem je téměř nemožný. V průzkumu, který mezi dalšími vědci připravil list New York Times, se ukázalo, že většinou oceňují fakta a argumenty shromážděné v této knize. Zastánci existence inteligentních civilizací však uvedli, že autoři knihy příliš podceňují adaptační schopnost živých tvorů na vnější prostředí.
