Akreditační komise ministerstva ale před měsícem na své internetové stránce oznámila, že v žádosti se nejspíš objevil jeden falešný podpis. Profesor Zdeněk Obdržálek z Bratislavy vzápětí potvrdil, že žádné čestné prohlášení nepodepsal. Rektor školy Oldřich Kratochvíl i tajemník akreditační komise Václav Vinš tehdy tvrdili, že na žádosti je pouze jeden problematický podpis. Který, to nikdo z nich nechtěl sdělit.
"Nevím to," říkal tehdy rektor Kratochvíl. Už devět dní před tím, než ho na nesrovnalost upozornilo ministerstvo, a později i novináři, přitom ale sám podal trestní oznámení na neznámého pachatele, který podle něj zfalšoval podpis bratislavského docenta Petera Gavory.
"Existují čtyři dokumenty s mým podpisem. Dva jsou pravé a dva falzifikáty," potvrdil docent Gavora. "Rektor Kratochvíl mně kvůli tomu volal a pokoušel se to vysvětlit zmatky na studijním oddělení. Myslím ale, že je to konec mé spolupráce s ním. Něco takového je v akademických kruzích neslýchané. Možná svět byznysu proniká už i do školství," uvažuje Peter Gavora.
Rektor Kratochvíl už dříve řekl, že si nedokáže vysvětlit, jak se zfalšované podpisy objevily v žádostech pro akreditaci. "Můžu se jen domnívat, že nás někdo chtěl poškodit. Pak se mohlo stát, že vzal podepsané archy, vyhodil je a místo nich tam dal ty, které podepsal sám," uvedl před měsícem Kratochvíl.
V e-mailu adresovaném redakci MF DNES tento týden jen doplnil, že nedisponuje žádnou novou oficiální informací, a protože věc vyšetřuje policie, může na otázky odpovídat pouze vyšetřovatel. Kratochvílova právní zástupkyně vysvětlila v regionálním tisku předložení falešných dokumentů tím, že si rektor asi podpisy nezkontroloval.
"Víte, v jakém spěchu všechno probíhalo?" zeptala se právnička. O spěchu přitom nemůže být řeč. Na většině čestných prohlášení je totiž lednové datum. Materiály k akreditaci ale odvážel rektor Kratochvíl do Prahy až v dubnu, tedy přibližně o čtyři měsíce později.
Problémy se zfalšovanými podpisy navíc nejsou jediné, které poškozují pověst školy. V kopii materiálů pro ministerstvo, které má redakce MF DNES k dispozici, většina přednášejících podpisem vyjádřila svůj souhlas s tím, že přednášky v rámci akreditovaného studijního programu kunovické školy budou jejich hlavním pracovním poměrem.
To teď odmítá například docent Miloslav Keřkovský z Brna. "To jsem nemohl podepsat. Nějaké formuláře k podpisu mi dávali, ale plný úvazek? To určitě ne. Na plný úvazek jsem tam nikdy neučil, a ani učit nemíním," řekl Keřkovský. Jeho podpis přesto figuruje na čestném prohlášení, v němž s plným pracovním úvazkem souhlasí.
Tajemník akreditační komise ministerstva Václav Vinš oznámil, že škola akreditaci na nové studijní programy nezíská, a připustil, že zjištěné skutečnosti mohou být podnětem ke komplexnímu hodnocení činnosti školy. Na jeden zfalšovaný podpis upozornila komise policii. "Že se tam objevily i další nesrovnalosti? To už nás nezajímá. To je věc policie," řekl Vinš. Ivan Pala z Obvodního oddělení policie v Uherském Hradišti potvrdil, že policisté případ vyšetřují. "Dřív než za dva měsíce s tím ale hotovi nebudeme."
Zdroj obeznámený se situací v kunovickém institutu navíc tvrdí, že v posledním roce se škola začala vracet k praktikám ze začátku svého působení. "Tehdy platilo, že škola nemá kvalifikované přednášející a studenti tam učí studenty," uvedl zdroj. Jeho slova potvrzuje fakt, že od září 2000 do června 2001 učil v Kunovicích Petr Hladiš, který tehdy ještě neukončil vysokoškolská studia. "Magisterský titul jsem získal až později. Když jsem ale podepisoval smlouvu, měl jsem už státní zkoušku z matematiky," brání se Petr Hladiš.
Vedoucí školského referátu Okresního úřadu v Uherském Hradišti Bohuslav Jandásek namítá, že když někdo učí bez titulu, musí to vyvážit alespoň životními zkušenostmi a přehledem. Petru Hladišovi bylo v době, kdy v Kunovicích podepsal dohodu o pracovní činnosti, pětadvacet let. "Pětadvacetiletý hoch bez titulu by na vysoké škole určitě učit neměl. Ledaže by to byl nějaký génius," komentoval to Bohuslav Jandásek.
1. září 2001 15:57
