"Pouze 46 z nich, to je 3,9 procenta, neodpovídalo předepsaným smyslovým požadavkům," popsala výsledky kontroly mluvčí inspekce Daniela Kolejková.
"Jsou to například chuť, vůně, vzhled, konzistence, barva nebo označení neodpovídající jakostní třídou."
V laboratoři pak nechali zkontrolovat skutečné složení 156 vzorků. Nedostatky našli u 14 z nich.
V pěti vzorcích šunky inspektoři zjistili nižší obsah čisté bílkoviny, v dalším našli škrob a v sedmi vzorcích různých výrobků bylo zjištěno nepovolené drůbeží maso.
"Špekáčky vyrobené firmou Schneider-masokombinát Plzeň, s.r.o. dokonce obsahovaly tzv. drůbeží separát, to je strojově oddělené maso, což vyhláška jednoznačně zapovídá," doplnila Kolejková.
Inspekce všechny výrobky, které neodpovídaly předepsaným kritériím, zakázala dále uvádět do oběhu a uložila opatření k nápravě nedostatků.
|
Vyhláška |
|
Vyhláška sjednotí kvalitu špekáčků |
"Novelu vyhlášky iniciovali samotní výrobci, kteří tak reagovali na nízkou kvalitu některých masných výrobků prodávaných za velmi nízké ceny," vrátila se mluvčí k vyhlášce ministerstva zemědělství.
Norma přesně popisuje, které konkrétní výrobky musejí odpovídat předepsaným smyslovým, fyzikálním a chemickým kritériím a jaké mají mít složení, aby mohly být jako takové označeny.
Podle vyhlášky není také možné označovat výrobky, které neodpovídají předepsaným požadavkům, žádnými odvozeninami, zdrobnělinami nebo různými přívlastky, které by mohly spotřebitele uvést v omyl.
"Inspekce proto jako klamání spotřebitele kvalifikuje například i takové názvy neodpovídajících výrobků, jako je například vysočinka," vysvětlila Kolejková.
Za klamání se podle ní ale nepovažuje označování naprosto odlišnými názvy, jakými jsou například: opékáček, buřtík nebo buřtíček. "V takových případech by si však měli spotřebitelé uvědomit, že tyto výrobky nemusí předepsané jakostní podmínky splňovat," uzavřela mluvčí inspektorů.
