"Ti, co zákon nesplní, dostanou naše rozhodnutí, aby svou výtopnu uzavřeli," prohlásil nekompromisně ministr životního prostředí Miloš Kužvart a odmítl argument, že v třeskutém mrazu mohou být bez vytápění například nemocnice. "Otázka, jestli někoho necháme zmrznout, je nepřijatelná. Když nastane inverzní situace a nevyhovující kotelny budou vypouštět do ovzduší škodliviny, co řeknete matkám, že jejich malé děti jsou stále nemocné? V ochraně životního prostředí platí zákony a ty se musí dodržovat," dodává Kužvart. Inspekce životního prostředí neustále upřesňuje seznam míst, kde podle všeho už nestačí dát výtopny do pořádku. Inspekce ani ministerstvo ho však zatím nechtějí zveřejnit. "Konkrétní příklady, kde máme téměř jistotu, že nesplní zákon, jsme vybrali pro pana ministra. Ruka do ohně se za to ale dát nedá. Přece jen není vyloučeno, že do konce roku splní, co je potřeba," vysvětluje ředitel inspekce Petr Soukup.
Osoba, která se k seznamu dostala, však uvedla, že na černé listině je například Střední odborné učiliště oděvní v Prostějově nebo Zvláštní škola v Přerově. Zástupce ředitelky přerovské zvláštní školy Radomír Konopčík přitom potvrdil, že do konce roku nestačí kotelnu na koks nahradit ekologičtějším vytápěním. "O zavedení vytápění na plyn jsme žádali už od roku 1991," tvrdí Konopčík. Škola podle něho doplácí na to, že se její zřizovatel - školský úřad - nedokáže domluvit s majitelem budovy - obecním úřadem. "Tyto záležitosti by měl řešit především majitel, tedy město. My nemůžeme dávat peníze libovolně, jsme omezeni," tvrdí ředitel Školského úřadu v Přerově Josef Hájek. Místostarosta Přerova Jindřich Valouch dodává, že radnice o cause "zvláštní škola" jedná se školským úřadem. "Nechci konkrétně mluvit o tom, že to bude řešeno připojením na teplárnu nebo plynofikací, ale z těchto dvou zdrojů asi bude řešení nevyhnutelné," říká místostarosta. Ani on, ani ředitel školského úřadu si však nedokáží představit situaci, že inspekce životního prostředí kotelnu ve škole nechá vypnout. Nevědí, co by udělali s asi 150 dětmi. "Pokud prokážeme, že to řešíme, mohla by k tomu inspekce přihlédnout," doufá místostarosta. "Já nevím, co budeme dělat, když se nebude moci topit," přiznává zástupce ředitelky školy Konopčík. Ředitel inspekce Soukup je však nekompromisní. Zákon hovoří jasně: pokud kotelna nevyhovuje, inspekce ji zavře. Na to, že inspektoři přimhouří oči, spoléhá i Školský úřad v Prostějově, kde zákon nesplňuje kotelna tamního oděvního učiliště. "Stejné je to ale také u cyrilomětodějského gymnázia," přiznává František Konečný ze školského úřadu. Dodává, že teprve tento týden budou vybírat projektanta na renovaci vytápění. Konečný vysvětluje, že učiliště je soukromá škola, její budova nejprve spadala pod ministerstvo hospodářství a po jeho zániku připadla ministerstvu školství. "A teď ji budeme přebírat my. Přitom původně se měla s ekologií vypořádat sama škola. Tlačili jsme na ně, ale nic se nedělo. Teď se tedy staráme my," vysvětluje Konečný. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart nechápe, jak je možné, že vedení některých škol či nemocnic nedokázalo po šesti letech zákon splnit. "Jde o to, proč mnohem více nemocnic už zákon splňuje, a některé ještě ne. Leží to na managementu. Jde o to vytvořit tak silný tlak, aby toto bylo v pořádku. Vždyť i ČEZ to zvládl," rozčiluje se Kužvart. Nemalé problémy s dodržením zákona má rovněž armáda. Na modernizaci několika set nevyhovujících kotelen jsou potřeba zhruba dvě miliardy korun. Rekonstrukci do konce roku vojsko nestihne. "Nejsme takoví hlupáci, abychom si na modernizaci kotelen vzpomněli pár měsíců před vypršením lhůty. Peníze na jejich přestavbu požadujeme od roku 1995, nikdy jsme je ale nedostali. Armáda měla jiné priority," tvrdí finančník ministerstva obrany, jenž si nepřeje uvést jméno, protože kotelny nespadají do jeho přímé kompetence. "Pokuty nás určitě neminou. Věříme, že ministerstvo životního prostředí pochopí naši situaci a nezakáže nám topit v nevyhovujících kotelnách a nebude nás také penalizovat příliš vysokými částkami," doufá finančník. Mnohé nevyhovující kotelny totiž vytápějí strategicky významné objekty, bez nichž je obrana země nemyslitelná. Rovněž až dvoumiliardové pokuty, které armádě příští rok hrozí, si ministerstvo obrany nemůže dovolit. Kužvart upozorňuje na finanční pomoc Státního fondu životního prostředí. "Někdo ale o pomoc žádá pozdě," dodává Kužvart.
Osoba, která se k seznamu dostala, však uvedla, že na černé listině je například Střední odborné učiliště oděvní v Prostějově nebo Zvláštní škola v Přerově. Zástupce ředitelky přerovské zvláštní školy Radomír Konopčík přitom potvrdil, že do konce roku nestačí kotelnu na koks nahradit ekologičtějším vytápěním. "O zavedení vytápění na plyn jsme žádali už od roku 1991," tvrdí Konopčík. Škola podle něho doplácí na to, že se její zřizovatel - školský úřad - nedokáže domluvit s majitelem budovy - obecním úřadem. "Tyto záležitosti by měl řešit především majitel, tedy město. My nemůžeme dávat peníze libovolně, jsme omezeni," tvrdí ředitel Školského úřadu v Přerově Josef Hájek. Místostarosta Přerova Jindřich Valouch dodává, že radnice o cause "zvláštní škola" jedná se školským úřadem. "Nechci konkrétně mluvit o tom, že to bude řešeno připojením na teplárnu nebo plynofikací, ale z těchto dvou zdrojů asi bude řešení nevyhnutelné," říká místostarosta. Ani on, ani ředitel školského úřadu si však nedokáží představit situaci, že inspekce životního prostředí kotelnu ve škole nechá vypnout. Nevědí, co by udělali s asi 150 dětmi. "Pokud prokážeme, že to řešíme, mohla by k tomu inspekce přihlédnout," doufá místostarosta. "Já nevím, co budeme dělat, když se nebude moci topit," přiznává zástupce ředitelky školy Konopčík. Ředitel inspekce Soukup je však nekompromisní. Zákon hovoří jasně: pokud kotelna nevyhovuje, inspekce ji zavře. Na to, že inspektoři přimhouří oči, spoléhá i Školský úřad v Prostějově, kde zákon nesplňuje kotelna tamního oděvního učiliště. "Stejné je to ale také u cyrilomětodějského gymnázia," přiznává František Konečný ze školského úřadu. Dodává, že teprve tento týden budou vybírat projektanta na renovaci vytápění. Konečný vysvětluje, že učiliště je soukromá škola, její budova nejprve spadala pod ministerstvo hospodářství a po jeho zániku připadla ministerstvu školství. "A teď ji budeme přebírat my. Přitom původně se měla s ekologií vypořádat sama škola. Tlačili jsme na ně, ale nic se nedělo. Teď se tedy staráme my," vysvětluje Konečný. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart nechápe, jak je možné, že vedení některých škol či nemocnic nedokázalo po šesti letech zákon splnit. "Jde o to, proč mnohem více nemocnic už zákon splňuje, a některé ještě ne. Leží to na managementu. Jde o to vytvořit tak silný tlak, aby toto bylo v pořádku. Vždyť i ČEZ to zvládl," rozčiluje se Kužvart. Nemalé problémy s dodržením zákona má rovněž armáda. Na modernizaci několika set nevyhovujících kotelen jsou potřeba zhruba dvě miliardy korun. Rekonstrukci do konce roku vojsko nestihne. "Nejsme takoví hlupáci, abychom si na modernizaci kotelen vzpomněli pár měsíců před vypršením lhůty. Peníze na jejich přestavbu požadujeme od roku 1995, nikdy jsme je ale nedostali. Armáda měla jiné priority," tvrdí finančník ministerstva obrany, jenž si nepřeje uvést jméno, protože kotelny nespadají do jeho přímé kompetence. "Pokuty nás určitě neminou. Věříme, že ministerstvo životního prostředí pochopí naši situaci a nezakáže nám topit v nevyhovujících kotelnách a nebude nás také penalizovat příliš vysokými částkami," doufá finančník. Mnohé nevyhovující kotelny totiž vytápějí strategicky významné objekty, bez nichž je obrana země nemyslitelná. Rovněž až dvoumiliardové pokuty, které armádě příští rok hrozí, si ministerstvo obrany nemůže dovolit. Kužvart upozorňuje na finanční pomoc Státního fondu životního prostředí. "Někdo ale o pomoc žádá pozdě," dodává Kužvart.
