Tvrdé rány pěstí a nadávky si od svých tří čtrnáctiletých spolužáků "vysloužil" stejně starý žák základní školy v České Lípě.
Šikanu chlapce si navíc trojice nahrávala do mobilního telefonu. To je však nakonec z šikanování a mlácení také usvědčilo.
Takovýto důkaz o šikaně nemají učitelé v rukou vždy. Přitom je šikanování na školách velkým problémem. Upozorňuje na to i Česká školní inspekce ve své nejnovější zprávě, kterou poslala ministerstvu školství a MF DNES se ji podařilo získat.
Anketa: Násilí je běžné
Jak zpráva upozorňuje, inspekce uspořádala mezi více než šesti tisíci žáky základních škol anketu, ve které se jich ptala hlavně na jejich zkušenost s násilím ve škole.
Odpovědi ukázaly hlavně na to, že se různé formy šikanování ve školách běžně objevují. "Problém je živý a pedagogičtí pracovníci zřejmě nevyvíjejí dostatečnou aktivitu k jeho řešení. Žáci u nich proto pomoc nevyhledávají," kritizují inspektoři školy ve zprávě.
Kromě ran pěstí, fackování a kopání zažívají děti ve školách i psychickou šikanu. A to dokonce sedmkrát častěji než fyzickou.
"Šikana se objevuje i mezi dětmi v mateřských školách a nekončí ani na vysokých. Tady se odehrává nejčastěji na kolejích," upozornil specialista na problematiku školního násilí a šikanování Michal Kolář.
Podle něj je také rozdíl v tom, na jaké škole se šikana děje. "Na základních školách je častější fyzické násilí. Například na gymnáziích je to už rafinovanější, takže jde spíš o pomluvy, nadávky a ponižování. Studenti učňáků jsou zase drsnější," upřesnil Kolář.
Problém je nejen v tom, jak šikanu odhalit, ale i jak ji potrestat. Případ, který se stal před měsícem v základní škole v České Lípě, skončil jen sníženou známkou z chování u všech tří pachatelů.
Přestože případ vyšetřovala i policie, po měsíci ho kvůli nízkému věk žáků odložila. Ředitel školy Libor Šmejda tvrdí, že víc udělat ani nejde, hlavně pokud na straně šikanujících stojí i rodiče.
Školy mají v přípravách na "revoluci" skluz
Příliš spokojeni nebyli inspektoři na některých základních školách ani s přípravou na "revoluci" v učení.
Od září příštího roku by totiž mělo skončit úmorné biflování a žáci by se měli vzdělávat zábavnější formou tak, aby informace ze školy dokázali i používat v praxi.
"S přípravou jsou nejdále velké školy se sedmi sty a více žáky, hlavně v Praze. Problémy mají naopak školy se sto a méně žáky. Nejvíce škol, které nezačaly ani s přípravou, je v Jihomoravském kraji," píší inspektoři.
Školní inspekce v loňském školním roce navštívila přes osm set škol. S přípravou "revoluce" pořád nezačalo šest procent z nich.
Menší školy se brání: nemáme dost peněz ani lidí na to, abychom mohli absolvovat všechna školení. "Není ještě ani jisté, zda budou muset začít učit jinak všechny školy. Trochu se připravujeme, ale spíš vyčkáváme. Nemůžu na každé školení někoho poslat, kdo by mi tady učil. Je to celé uspěchané," řekl ředitel Základní školy v Domašově na Brněnsku Milan Válek.
Pokud prý bude muset v září jeho škola přece jen začít učit "nově", termín dodrží.
