Loni si inspektoři poprvé důrazně došlápli i na policisty, kteří nelegálně operují s osobními daty z centrálních evidencí. V sedmi případech už byli obviněni konkrétní lidé. Mezi nimi je například policejní poručík z Brněnska.
Z databáze stáhl bezmála osm stovek rodných čísel lidí, které potřeboval jeho otec, spolupořadatel regionálního referenda. Zástupci inspekce tvrdí, že zločinnost policistů nestoupá. Nárůst ve statistice vysvětlují tím, že se jim daří lépe ji odkrývat.
Policisté kšeftují s osobními údaji
Jsou v rukou policistů citlivé osobní údaje občanů v bezpečí? Nikoliv. K tak jednoznačné odpovědi svádí pohled na případy, které měla loni na stole Inspekce ministra vnitra.
V září například podpraporčík v počítačové evidenci obyvatel vyhledal adresu muže, jeho rodičů a dětí. Požádali ho o ni dva cizinci. O den později si svou oběť vyhledali na jinak nedostupné adrese a dali jí s plynovou pistolí a nožem v ruce na výběr: buď jim zaplatí čtvrt milionu korun, nebo ublíží jeho rodině.
Případem se zabývala ministerská inspekce. Policistu, který vynášel citlivá data, obvinila z neoprávněného nakládání s osobními údaji. Stejný paragraf si loni vyslechlo dalších šest jeho kolegů. Jednou vyhledávali rodná čísla, jindy zase vlastníky konkrétních automobilů.
Přestože jde podle dlouhodobých statistik o historický úspěch inspektorů - dříve odhalili tento trestný čin jen zcela výjimečně -, uznávají, že policistům se před nimi daří obdobné delikty úspěšně skrývat. "Nesmírně těžko se to rozkrývá. Přitom se však všeobecně ví, že k únikům z evidencí dochází," přiznal ředitel ministerské inspekce Mikuláš Tomin.
Policisté podle zkušeností inspekce nelegálně nakládají s osobními daty občanů zpravidla kvůli úplatku či protislužbě. Někdy však také požadované informace zjistí bezplatně - například pro známého.