Na problém na středeční tiskové konferenci poukázaly Národní fond proti korupci (NFPK) a analytická společnost Bisnode, která se monitorováním českého podnikatelského trhu dlouhodobě zabývá.
Podle jejích analytiků zveřejnilo ve veřejném obchodním rejstříku své finanční údaje za loňský rok jen 16 procent firem. Tento údaj se může ještě mírně změnit, protože ačkoliv lhůta vypršela na konci července, soudům trvá i několik měsíců než informace do sbírek zanesou.
Přesto půjde ve srovnání s předchozími lety téměř jistě o rekordně nízké číslo, které navíc potvrzuje dlouhodobý trend. Například v loňském roce zmíněné údaje nezveřejnilo 64 procent podniků, zatímco v roce 2013 to bylo jen 55 procent.
| 2017 | 2016 | 2015 | 2014 | 2013 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Akciová společnost | 82,28 | 49,96 | 44,80 | 41,28 | 36,99 |
| Společnost s ručením omezeným | 84,18 | 64,60 | 60,51 | 57,73 | 55,32 |
| CELKEM | 84,08 | 63,77 | 59,57 | 56,71 | 54,13 |
Zdroj: Bisnode
Přitom takovým firmám hrozí ze zákona jednorázová pokuta až sto tisíc korun a další sankce až do výše tří procent hodnoty aktiv společnosti. Většina podniků na toto riziko ale podle NFPK nehledí, jelikož stát pokuty za toto porušení zákona takřka neuděluje.
Stát na pokutách ročně tratí až stovky miliard
Analytici Bisnode tvrdí, že se tím však připravuje o ohromné částky. Pokud by totiž stát pokuty vymáhal jen od společností, které své povinnosti nesplnily v roce 2016, mohl by do rozpočtu získat 23 až 625 miliard korun.
„Není reálné, aby soudy vždy udělily pokuty v maximální výši, ale i kdyby vymohly jen část z maximální částky, jednalo by se o významnou injekci do státního rozpočtu,“ řekl ředitel Bisnode pro Českou republiku Jiří Skopový.
Nejde podle něj ale v první řadě jen o ušlé peníze. Nevyužívání sankcí a tím způsobená situace totiž podle něj poškozují zejména poctivé podnikatele. „Vzniká tak netransparentní podnikatelské prostředí, kdy menšina firem zákony v této oblasti dodržuje, zatímco většina profituje z nefunkčního systému, když tají své finance,“ podotkl Skopový.
Tím ale získávají nefér výhodu vůči ostatním a zároveň brání svým obchodním partnerům, aby si je na základě finančních dat mohli prověřit. To může podle Skopového vést ke vzniku nedobytných pohledávek a v extrémním případě až ke krachu společností, které takovým nepoctivým firmám naletí.
O svých financích mlčí spící firmy i společnosti s máslem na hlavě
Důvodů, proč se většina podniků zdráhá podělit o své finanční výsledky, je několik. Část nezveřejňuje účetní závěrky jednoduše proto, že jde o spící firmy, které nevykazují žádnou aktivitu. Mnoho z nich má ale k tajnostem horší důvody. Z analýzy totiž vyplývá, že společnosti, které se vyhýbají plnění informační povinnosti, jsou mnohem rizikovější než firmy, které své finanční výkazy pravidelně zveřejňují.
„Obezřetnost a prověřování obchodních partnerů je vždy na místě. Absence finančních výkazů na sbírce listin by měla být varovným signálem. Společnosti, které tají své finance, jsou postiženy negativní událostí výrazně častěji než ty, které v této oblasti zákon dodržují,“ uvedl Skopový. To je ostatně patrné z následující tabulky.
| nespolehlivý plátce DPH | úpadek | exekuce | dluhy | likvidace | rizikové okolí | |
| plní | 1,69 | 0,89 | 3,33 | 1,51 | 8,81 | 11,12 |
| neplní | 2,72 | 1,38 | 5,44 | 2,34 | 14,37 | 16,39 |
Zdroj: Bisnode
Navíc ani všechny firmy, které finanční údaje ve veřejném obchodním rejstříku zveřejňují, to nedělají tak, jak by měly. Často podle Skopového citlivé údaje začerňují, rozostřují, či vynechávají pod záminkou obchodního tajemství.
Firmy, které porušují zákon, dostávají veřejné zakázky
Problémem podle NFPK není jen fakt, že stát hříšné firmy nepokutuje, ale že tyto společnosti také často získávají veřejné zakázky. Státní instituce jako městské úřady, nemocnice či ministerstva totiž na to, zda společnosti informační povinnost splňují, při rozdělování zakázek příliš nehledí.
Povinné svlékání firem: kdo nezveřejní účetní závěrku, končí |
Jako příklad analytici Bisnode uvedli tři konkrétní smlouvy. Loni v dubnu ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu v hodnotě 89 394 korun s firmou První SaZ Plzeň, Městská část Praha 1 letos v březnu a dubnu dvakrát nasmlouvala společnost KOHOS za celkem 319 814 korun a Hlavní město Praha loni v září uzavřelo smlouvu s firmou OPTOMONT v hodnotě 67 158 korun. Ani jedna z jmenovaných firem přitom svou informační povinnost nesplnila od roku 2014.
Novela má zjednodušit likvidaci firem, možná ale až moc
Situaci chce řešit i návrh novely zákona, který schválila vláda začátkem června. Podle něj by mohly krajské soudy firmu automaticky zrušit a vymazat ji z obchodního rejstříku. A to v případě, pokud ve dvou letech po sobě nezveřejní účetní závěrku a nekomunikuje. Novela teď čeká na schválení v Poslanecké sněmovně.
Podle ředitele NFPK Karla Škáchy by ale tato úprava mohla posloužit firmám k až příliš jednoduchému konci. „To opatření samozřejmě zní fajn. Víme, že tady je mnoho mrtvých schránek, které nevykazují žádnou činnost, případně jsou používány k různým nekalým věcem jako bílé koně,“ vysvětlil. Na druhou stranu však upozorňuje, že ke zrušení právnické osoby má podle novely dojít bez likvidace.
„Tedy bez zjišťování dalších informací a vyvázání se z případných problémů a povinností, které subjekt měl vůči svým obchodním partnerům. Stát tímto nástrojem v podstatě nabízí likvidaci firmy zdarma,“ upozornil Škácha.
Zlikvidovat společnost je dnes přitom poměrně náročné a nákladné. Novela by tak podnikatelům podle NFKP nabídla mnohem jednodušší řešení. „Stát by to za mě jako podnikatele vyřešil, krásně to vyčistil a já bych mohl znovu začít podnikat s jinou firmou ve stejných kolejích,“ dodal Škácha.
