Zatímco vývoj informačních technologií letí rychle kupředu a bez počítače se už dnes neobejde ani zemědělec, čeští středoškoláci se mnohdy učí dovednosti, které byly zajímavé spíše v minulém století. Výuka základů programování je v našich školách většinou jen okrajovou záležitostí.
Potvrdil to test mediální gramotnosti. „Průměrná úspěšnost žáků byla 61 procent, což odpovídalo expertně stanovené očekávané hodnotě 60 procent, přičemž lépe si vedli chlapci než dívky. Největší problémy měli žáci s řešením úloh, které vyžadovaly logické myšlení a představivost,“ uvádí zpráva z listopadu letošního roku. Přitom v předchozím roce dosáhli žáci průměrného výsledku 66 procent.
Překvapuje vás, že skoro každý druhý středoškolák, ale i mnohý učitel nedosahuje potřebné úrovně v informační gramotnosti?
Neznalost je hrozba
Informační (digitální) gramotnost už dávno nezahrnuje pouze znalost toho, jak zapnout a vypnout počítač, uložit soubor nebo vytvořit tabulku. Žáci by měli v informatice rozvíjet logiku, aby v budoucnu zvládli základy programování a chápali, jak moderní přístroje fungují.
„Není to proto, aby z nich byli samí programátoři, ale i když budou profesí doktoři nebo zemědělci, měli by vědět, jak někdo pro ně systémy programuje, protože oni si je třeba sami budou muset nastavit,“ vysvětluje Petr Naske, manažer projektu Podpora práce učitelů a tajemník platformy DigiKoalice.
V záplavě informací se děti ztrácí, mediální výchova není pro školy priorita |
Žáci by se tedy měli ve škole, ale i doma naučit používat informační technologie tak, aby je dokázali tvořivě využít v tom, co dělají. „Pro mě je hlavním slovem kreativita a efektivní řešení problému za pomoci techniky, aby internet byl dobrým sluhou, ale ne zlým pánem,“ dodává Naske, podle kterého podpora rozvoje IT dovedností dětí vede také k rozvoji jejich mediální gramotnosti a kritického myšlení.
Děti, které se nevyznají v prostředí internetu, jsou více ohroženy šikanou nebo sexuálním obtěžováním v online prostředí. S alarmujícím zjištěním přišla loni organizace Člověk v tísni, která zjistila, že polovina středoškoláků nerozeznala komerční sdělení od běžné zprávy. Ve stejném průzkumu jen 15 procent z nich vědělo, jak fungují internetové vyhledávače, a domnívali se, že výsledky vyhledávaní se zobrazují všem stejně.
Kritický NKÚ
Podle strategie digitálního vzdělávání z roku 2014 by měli žáci zvládnout vytvořit prezentaci na počítači mimo jiné třeba v zeměpise nebo dějepise. S dobře napsaným životopisem by jim měl pomoci češtinář. Samotná informatika by pak měla cvičit logiku, a tedy základy programování. Jenže v této oblasti tápou dokonce i sami učitelé. Pouze čtvrtina kantorů navštívených škol se považuje za metodicky velmi zdatné při práci s informačními a komunikačními technologiemi. A nejvíce aprobovaných učitelů chybí na školách pro výuku informatiky coby samostatného předmětu.
Mediální výchova se učí nemoderně a nesystematicky |
„Učitelé využívají možnost vzdělávat se v oblasti informačních a komunikačních technologií pomocí kurzů zaměřených například na rozvoj algoritmického myšlení nebo na moderní tvorbu webů,“ uvádí Aneta Lednová, mluvčí ministerstva školství. Jenže jedním z největších problémů je, že jak znalosti, tak i technika v tomto oboru rychle stárnou a to, co se učili učitelé na kurzech před dvěma lety, je mnohdy dnes už zastaralé.
Učitelům by měli pomáhat také takzvaní školní ICT koordinátoři. Na ně se může kupříkladu obrátit učitel, pokud chce nějakým kreativním způsobem pomocí počítačů naučit žáky třeba nějaké zeměpisné údaje. Školní inspekce však konstatovala, že činnost těchto koordinátorů skoro v polovině případů spočívá v pomoci s uživatelskými potížemi učitelům.
Nejvyšší kontrolní úřad navíc v létě zjistil, že 80 procent počítačů na školách je starších tří let. Problém pro rozvoj digitalizace vzdělávání představuje i její financování – to je příliš silně závislé na prostředcích z fondů Evropské unie, na které se v budoucnu není možné zcela spoléhat. S tímto závěrem nicméně ministerstvo školství nesouhlasí.
