Když třicetiletý kudrnáč Bradžvír Singh zavítá do některého z dillíských supermarketů, není to proto, že by chtěl doplnit svou lednici zásobami. Jako hrdý aktivista zdejšího týmu na ochranu posvátných krav přichází "na inspekci". Jde zkontrolovat, zda tamní zboží náhodou neobsahuje hovězí. Pokud by obchodníky načapal, pak by bylo opravdu zle.
"Kraví bojovník" Singh a jeho souvěrci, asi 120 dobrovolníků z organizace Ráštríja Gorakša Séna, už přes deset let bojují v metropoli Dillí proti indickému masnému průmyslu a narůstajícímu ilegálnímu obchodu s hovězím masem. Tito hinduističtí tradicionalisté dělají všechno pro to, aby uchránili posvátný status krav.
"Kráva se zasloužila o to, že jsme přežili dodnes. Teď, když je v úzkých, je naší povinností ji ochránit," říká důrazně muž celý v bílém, jehož organizace monitoruje a kontroluje stovky obchodů, řeznictví a masokombinátů, které podezřívá, že by se chtěly přiživit na zabíjení a prodeji uctívaných tvorů.
Knokaut městským kovbojům
Posvátné krávyPro pravověrné hinduisty krávy rozhodně nepředstavují jen pochodující flák hovězího. Ti o těchto zvířatech přeuctivě hovoří jako o "kandhenu" (těch, kteří plní všechny potřeby) a jsou ochotni se pro ně na ulicích rvát do krve. Už z toho je zřejmé, že zejména záležitost porážení krav na jatkách vyvolává uvnitř indické společnosti silné emoce. |
Chlapíkovo nadšené (někdo by možná řekl fanatické) vyprávění je nejspíš nakažlivé. Jeho o něco mladší kolega Prakáš se začíná chlubit, jak se s přáteli vrhali na "městské kovboje", zaměstnance města, kteří ještě před dvěma lety čistili metropoli od potulných krav.
"Ve čtvrtích, kde se zdržovalo nejvíc krav, jsme rozmístili hlídky. A když přijeli kovbojové se svým náklaďákem, dali jsme si vědět mobily a šlo se do akce," vypráví bezelstně. "Za každou cenu jsme se jim snažili zabránit, aby krávy odvezli. Občas došlo i na kameny a pěsti."
Městská varianta amerických kovbojů, to byla několik let velká atrakce Dillí. Tvrdá dřina necelých dvou stovek najatých zaměstnanců byla součástí vysilující bitvy magistrátu, jak vyčistit pulzující městské ulice, jimiž jako zbloudilí psi vandrovaly vyhublé krávy.
Farmáři nechávali krávy "pást" na městském odpadu
Nešťastná zvířata – v Indii pochopitelně – nevozili na jatka, ale do speciálních vládou zřízených kravích útulků na periferii velkoměsta. Útulky zvané gosadan spravují hinduistické charity, jež na to dostávají štědré příspěvky z městské pokladny. Docela se dařilo – alespoň z centra krávy v podstatě zmizely. "Lapači" odchytli přes 40 tisíc kusů dobytka.
Pašování kravPřísné zákony přinutily výdělečný byznys kolem kravského masa, aby se uchýlil do "podzemí". Odhaduje se, že ročně je z Indie propašováno na 1,5 milionu krav. Zvířata se také v hrozných podmínkách převážejí tisíce kilometrů a zpracovávají hlavně ve státech, jako je Kérala, Západní Bengálsko či Urísa, kde konzumace hovězího není přestupkem. I tak z tohohle byznysu utíkají daně, tratí stát a koneckonců i všichni obyvatelé. |
Ten se však nyní do přecpaných ulic opět vrací. Jak je to možné? Úřady tvrdí, že skot vyhánějí do města příslušníci "mléčné mafie", majitelé stovek nelegálních stáčíren mléka, kteří doufají, že se jejich čtyřnozí svěřenci napasou na městském odpadu a oni ušetří.
"Město vydalo na odchyt potulných krav obrovské sumy, ale zdá se, že to mělo minimální efekt. Zvířata se mi stále motají pod koly, brzdí dopravu, tak kam ty peníze šly?" ptá se naštvaně Krišna, zatímco zírá na ulomené boční zrcátko u své motorikši. "Jasně, prošla tu kráva, co jiného," opáčí smutně na můj tázavý pohled.
Problém "hovězího" je v této komplikované obří zemi často výbušnější politikum než třeba daně či ceny. Zatímco vlivné nacionalistické organizace typu Hinduttvy jsou absolutně proti jakémukoliv zabíjení krav, liberálové vehementně hlásají, že v demokracii je přece svobodnou věcí každého, jaké maso se rozhodne pojídat.
Proti tomuto přesvědčení jde ovšem zákaz porážení krav. Většina ze 24 svazových států postavila porážku mimo zákon. Tedy vyjma přesně vymezených okolností, aby se předešlo šíření nakažlivých chorob, a v případě velkého utrpení. Několik států, včetně metropole Dillí, zakázalo zabíjení krav a prodej hovězího totálně.
Jsou to ale paradoxy. Řekli byste po tom všem, že Indie je dnes třetím největším světovým exportérem hovězího a může se stát, že brzy sebere Austrálii pozici jedničky? Skok ve vývozu "svatého" masa je vedlejším produktem indického boomu. Bohatnoucí populace prudce zvýšila poptávku po mléčných výrobcích, a zkrátka se proto musí chovat čím dál víc krav.
