Na mokrém trhu ve městě Tomohon, známém jako Extrémní trh Tomohon, si milovníci exotických pochoutek můžou dopřát skutečně mnoho různých potěšení. Mezi nimi jsou hadi i netopýři. Indonésané si jejich maso dopřávají nejen kvůli jejich zvláštní chuti, ale i proto, že věří v jejich zvláštní účinky. Pojídání netopýřího masa má např. léčit astma.
„Před virem byli netopýři nejvíce populárními pochoutkami, následovaly krysy a krajty,“ prozradil listu The New York Times Roy Nanka, který pracuje jako řezník v Tomohon od roku 1999. „Teď lidé nejčastěji kupují vepřové a kančí maso,“ dodal.
Ačkoliv pandemie očividně zatřásla preferencemi indonéských zákazníků, netopýři se navzdory koronaviru stále nabízejí, zjistil server The Australian. Mezinárodní organizace na ochranu zvířat PETA zveřejnila video z několika mokrých trhů napříč Asií včetně Indonésie, na němž je vidět prodej netopýrů.
Video organizace PETA z mokrých trhů napříč Asií. V některých se stále prodávají netopýři navzdory pandemii koronaviru:
Aktivisté se dlouhodobě zasazují za zákaz trhů s divokým zvířectvem, kde často bývají zvířata držena v klecích v nevhodných podmínkách. S rozšířením pandemie získali významné spojence v postavách hlavních epidemiologů. Zrušení mokrých trhů prosazuje například hlavní tvář amerického boje proti koronaviru, imunolog Anthony Fauci.
Silnou kritiku vůči Tomohonu a dalším indonéským trhům s zvířaty vyslovil i šéf indonéského protikoronavirového týmu, profesor veřejného zdraví Wiku Adisasmito. Na středeční tiskové konferenci označil Extrémní trh v Tomohonu za „kafetérii zvířecích patogenů“ a přirovnal konzumaci divokých zvířat k „hraní si s ohněm“.
PETA a další ochránci zvířat varují indonéské úřady, že pokud s mokrými trhy nic neudělají, může země očekávat opakování scénáře z Wu-chanu a stát se novým zdrojem epidemie koronaviru. „Je to jako časovaná bomba,“ tvrdí Billy Gustafianto Lolowang z organizace Tasikoki Wildlife Rescue Center z nedalekého města Bitung. „Můžeme pouze čekat, až se staneme epicentrem pandemie jako Wu-chan.“
Proč Indonésie nechává trhy otevřené?
Zatím však nevypadá, že by Indonésie chystala zavřít mokré trhy. Podle Indry Exploitasiaové, ředitelky ochrany biodiverzity indonéského ministerstva životního prostředí a lesnictví, je rozhodnutí v rukou místních úřadů. Ministerstvo je vyzvalo, aby trhy zavřely.
Proč právě mokrý trh? Název mokrý trh vychází z hongkongské angličtiny (wet markets). Jako mokré jsou tyto trhy označované kvůli neustále vlhké podlaze, která se tvoří v důsledku postřikování rychle se kazících produktů, aby zůstaly čerstvé. Často jsou zaměňovány s wildlife markets, tj. s trhy, na kterých se prodává divoká a dokonce i exotická zvěř. |
Místní úřady jsou však zároveň pod tlakem veřejnosti, aby trhy nechávaly otevřené. Kromě divoké zvěře se v Tomohonu prodávají i běžná zelenina či maso. Je na ně navázána řada lokálních dodavatelů a jejich úplné uzavření by mělo značné ekonomické dopady.
Experti upozorňují, že na Západ si mokré trhy představuje jako jakési farmářské trhy. Mokré trhy ale hrají v asijském světě podstatnější roli, protože místní zákazníci jsou zvyklí na čerstvé potraviny a na rozdíl od západního světa tolik nekupují zmražené jídlo v supermarketech. Proto se k úplné zákazu mokrých trhů neodhodlala ani Čína.
I v Indonésii je reakce úřadů velmi opatrná. Město nechalo v březnu zkrátit otevírací hodiny v Tomohonu o více než polovinu doby, aby zabránilo sociálnímu kontaktu.
Podle kritiků je to ale stále málo, zvláště s přihlédnutím k faktu, že Indonésie má nyní nejvíce úmrtí na covid-19 ve východní Asii po Číně.