Vesnici Rawagede vojáci přepadli 9. prosince 1947, když pátrali po povstaleckém vůdci. Pobili přitom 430 mužů a chlapců. Verdikt nizozemského soudu, který loni v září přikázal nizozemské vládě vyplatit odškodné 270 000 dolarů (5,5 milionu Kč), vesničany rozdělil, uvedla agentura AP. Nizozemský stát žalovalo jen deset osob, většinou vdov ve věku mezi 80 až 90 lety.
Tři z nich dokonce během procesu zemřely. Jejich potomci nebo ti, kdo se konce procesu dožili, si peníze rozdělili rovným dílem.
Na indonéské poměry obrovská suma vyvolala závist zbývajících obyvatel vesnice, kteří se sice nesoudili, ale také přišli během masakru o své příbuzné. Odškodněné začali zastrašovat a požadovat od nich peníze.
"Není to spravedlivé, právníci nám řekli, že odškodné patří nám a že si s ním můžeme dělat, co chceme," prohlásil Muskar Warjo, jenž přišel o otce a dědečka v masakru, při němž byla fakticky vyvražděna skoro celá mužská část obyvatel třítisícové vesnice.
Sousedé hrozili podpálením domu
Když nyní jeho dům obklíčili sousedé a hrozili, že mu podpálí obydlí, uprchl k příbuzným do metropole Jakarty. Nakonec se ale nechal vesnickou radou v domovské obci přemluvit a větší části odškodného se vzdal, aby se peníze mohly rozdělit i mezi ty, kteří se nesoudili.
Někteří z obyvatel vsi jsou ale stále nespokojení. Například 76letý Kadun bin Siot, jenž přišel během vraždění o otce, se na nizozemskou vládu zlobí. "Nejprve za zabíjení a teď znovu. Za to, jakým způsobem dávají peníze. Vyvolalo to jen závist a zlobu," řekl muž, který z podílu nakonec dostal 500 dolarů.
Rozepře neušly nizozemské vládě, která vesnici slíbila dalších 1,2 milionu dolarů na výstavbu školy, nemocnice a obchodu. I kvůli těmto penězům se ale lidé rozhádali. Obec teď zastupují hned dvě občanská sdružení, která si na peníze činí nárok.
