Zavinilo to tradiční upřednostňování chlapců před dívkami, které je zvláště na chudém indickém venkově stále nesmírně rozšířené. V době, kdy se Indie těší značnému růstu ekonomiky a kdy její střední třída přibývá nejrychlejším tempem na světě, je usmrcování nechtěných děvčátek běžnou věcí. A co je ještě horší, tato brutální praxe má stoupající tendenci.
Už předloni spisovatel Salman Rushdie varoval, že indické ženy jsou "na nejlepší cestě" stát se ohroženým druhem. "Souhlasem s potraty ještě nenarozených děvčátek jsou ženy samy sobě nejhorším nepřítelem," napsal Rushdie.
Narození syna často provázejí nákladné děkovné obřady. Porod děvčátka slaví málokdo. "Lidé říkají, že pokud se někomu narodí dvě dívky, musel v předchozím životě spáchat těžké hříchy," řekl televizní stanici BBC Surinder Sajní, který vede proti diskriminaci dívek tvrdou kampaň.
"Přijde-li na svět chlapec, lidé se radují, že jim pomůže ve stáří, že jejich rodová linie v něm bude pokračovat. Dívek si neváží, neboť ty odcházejí za svými manžely a nepřinášejí rodině užitek. Předsudky jsou opravdu hluboce zakořeněné," dodal Sajní.
Všechno ještě zhoršuje tradiční povinnost rodiny zajistit dívce nemalé věno a zaplatit svatbu. Řadu chudých domácností to doslova ruinuje, mnohé jsou nuceny se zadlužit na celý život. Nic na tom nemění skutečnost, že vyžadování věna stojí v Indii od roku 1961 mimo zákon.
Problémem je také hojně rozšířené zneužívání moderní techniky určené ke stanovení pohlaví dítěte před porodem. A tak místo aby přístroje ochraňovaly zdraví plodu i matky, představují pro nechtěná děvčátka často neodvolatelný rozsudek smrti.
Testy na určování pohlaví plodu ultrazvukem a případné přerušování těhotenství, má-li se narodit dívka, nejsou v Indii legální od roku 1994. Přesto se široce provozují. V mnoha lékařských zařízeních provádějí nezákonné potraty párům, které si nepřejí děvče.
Na venkově to často řeší ještě drastičtějšími způsoby. Nedávno o tom v časopise Time vyprávěla sedmdesátiletá Akíla, jež v posledním půlstoletí asistovala u mnoha porodů ve vesnici Deoli ve státě Rádžasthán. "Jakmile se narodilo děvčátko, řekli mi: 'Jděte ven.' A když jsem odešla, matka jí zmáčkla krček."
"Proč je kolem toho takový povyk?" nechápala asi padesátiletá Najan Kanvarová. "Porodila jsem čtyři dívky, ale všech jsem se zbavila. Jsou na obtíž." A jak to žena provedla? "No nekrmila jsem je, nechala jsem je ležet v koutě. Chvíli brečely, ale pak se utišily a brzy zemřely."
Mnozí zjevně vnímají zabití novorozeňat jako něco zcela normálního, asi jako utopení přemnožených koťat. "Už sem přestaňte jezdit a kritizovat nás," řekl novinářům jeden z vesničanů v Deoli. "Raději nám opatřete peníze na věno pro naše dcery. Pak uvidíte, kolik se jich narodí."
V některých indických státech, třeba v Paňdžábu, Madhjapradéši, Harijáně či Rádžasthánu je dnes nepoměr mezi narozenými děvčátky a chlapci největší na světě vůbec. Příkladně v Paňdžábu je to pouhých 793 děvčat na tisíc chlapců (Ve světě je průměr 1003 děvčat na 1000 chlapců). A nůžky se dál rozvírají.
Narůstající disproporce vyvolává stále hlubší sociální problémy. Celé generace mladých mužů zůstávají "na ocet". Vesnice jsou plné zklamaných starých mládenců. Dívky, které mohly být jejich nevěstami, vůbec nedostaly šanci vstoupit na tento svět.
Mnozí muži, pokud na to mají, vidí jedinou naději v tom, že si nevěstu prostě koupí v cizině. "Doma jsem ženu nenašel," tvrdil pětatřicetiletý Čandram. "Tak jsem odjel do Bangladéše, abych se vůbec mohl oženit. Nebylo to nic levného."
Indičtí demografové dosud marně varují: pokud bude brutální praxe usmrcování ještě nenarozených děvčátek pokračovat, celé regiony se řítí do katastrofy. Bludný kruh se mezitím pomalu uzavírá. Muži, kteří nelidské praktiky podporují či proti nim nic nedělají, nenajdou nikoho, s kým by založili rodinu.
