Skutečnost, že malý kousek pevniny s nestabilním geologickým podložím, o jehož kontrolu se vedly nekonečné pře, skončil pod vodou, potvrdily nejen satelitní snímky, ale i námořní hlídky, které oblastí projížděly.
Podle některých názorů stojí za zmizením ostrůvku globální oteplování. "Co obě země nebyly schopné vyřešit dlouholetými rozhovory, vyřešilo globální oteplování," konstatoval oceánograf Sugata Hazra z univerzity v indické Kalkatě.
Hazrova tvrzení však řada odborníků odmítá a skutečnost, že ostrov zmizel pod hladinou, přičítají erozi a působení monzunových dešťů. Ostrůvky v říční deltě jsou podle nich často jen naplaveninami, které se díky působení řady faktorů objevují stejně přirozeně jako zanikají.
Neobydlený ostrůvek New Moore Island, Bangladéšem nazývaný South Talpatti, měřil na délku tři a půl a na šířku tři kilometry. Vznikl naplavením a nebyl vyšší než dva metry. Spory o miniaturní kus pevniny v rezervaci Sunderbans odstartovala Indie, když na jeho pobřeží v roce 1981 vyslala polovojenský oddíl, který nad ostrovem rozvinul indickou vlajku. Obě země věřily, že se pod pobřežím ukrývají zásoby ropy a zemního plynu.
New Moore Island není prvním a zřejmě ani posledním kouskem pevniny Bengálského zálivu, který zmizel z mapy světa. Například ostrov Lohachara se pod vodu ponořil už v roce 1996, ostrov Ghorámára je pod vodou už z poloviny. "Stále bude narůstat počet lidí, kteří budou muset oblast opustit, jak se budou potápět další ostrovy," upozornil oceánograf Hazra.
Samotný Bangladéš, který má téměř 150 milionů obyvatel, je z větší části tvořen říční deltou. Podle některých názorů patří k zemím nejvíce ohroženým globálním oteplováním. Podle odhadů zmizí pod vodou 18 procent bangladéšského pobřeží a bude je muset opustit 20 milionů lidí. Stačí přitom, aby se hladina moře do roku 2050 zvýšila o jediný metr.
