Dva případy hromadného znásilnění mladých dívek vyburcovaly indickou vládu ke změně legislativy. Maximální trest za znásilnění se z deseti roků vězení vyšplhal na dvacet, vážné případy mohou skončit i trestem smrti.
Nové výnosy v pondělí schválil prezident Pranáb Mukherdží a okamžitě vstoupily v platnost. Zároveň je však ještě musí projednat parlament, který má pravomoc zákony zrušit.
Pětice útočníků, která na konci prosince zavinila smrt třiadvacetileté studentky Džjoti Singh Pandejové, však zřejmě bude ve zrychleném zřízení souzena už podle nových pravidel. Za brutální znásilnění s následkem smrti tak všem hrozí absolutní trest.
Surový útok v Dillí přitáhl pozornost světa k násilí páchanému na indických ženách, kterému roky nikdo nevěnoval pozornost. Až případ znásilněné a ubité dívky vzbudil zájem veřejnosti a následně i politiků (více o případu můžete číst zde).
Úřady proto vytvořily šest soudů, kde se ve zrychleném řízení budou řešit násilné trestné činy proti ženám, především znásilnění. Výnos postihuje přísnými tresty i například formy nemístného obtěžování, jako je stalking nebo voyeurismus.
Oko za oko...
Nové zákony vzbudily v Indii smíšené reakce. Někteří právní obhájci přísnější zákony pochválili, zato aktivistky za ženská práva uspořádaly tiskovou konferenci a prezidenta zkritizovaly. Podle nich neproběhla ve vládě řádná debata a změny jsou neúplné.
Nezabývají se totiž znásilněními v manželském svazku nebo sexuálními zločiny ve válečných zónách. "Po dvaceti letech nicnedělání se zdá, že vláda v obrovském spěchu zavádí něco, aby rychle uklidnila rozladěnou veřejnost," citoval web NY Times právničku Kirti Singhovou.
Dalším kritikům se zase nelíbí zavedení trestu smrti. Soudy nejvyšší rozsudek vyhlásily pouze jednou za posledních osm let, když v listopadu odsoudily k popravě posledního žijícího viníka teroristických útoků v Bombaji v roce 2008.
Teď hrozí stejný trest pachatelům, jejichž oběť znásilnění podlehne nebo ji zanechá ve "vegetativním stavu". "Každá země se snaží eliminovat trest smrti, jenom Indie tyto předpisy posiluje," prohlásila nespokojená Kavita Srivastavaová z unie pro lidská práva. "Stále se tu chceme řídit podle práva oko za oko."
