Převážně hinduistická Indie zakazuje vyvážet skot do zahraničí. Krávu totiž tradiční hinduisté považují za posvátné zvíře, které je nadáno nejen zvláštními schopnostmi, ale i právy.
Muslimští obyvatelé Bangladéše, který s indickým svazovým státem Západní Bengálsko sousedí, však vůči skotu žádné speciální city, tím méně náboženské, nechovají.
Nejvíce indických krav mizí v sousedním Bangladéši během islámských svátků, kdy rohaté královny hinduistických ulic zpravidla končí na slavnostních tabulích. Muslimové však hovězím nepohrdnou ani ve dnech všedních: místní odhadují, že se den co den vydá na poslední cestu do Bangladéše až 30 tisíc krav.
Právě tomu má identifikační průkaz zabránit: kromě údajů o zvířeti obsahuje i snímek majitele. A detailní informaci o zemědělcově bydlišti. Dokument zalitý do laminátu má platit po dva roky a tisíce obyvatel vybraných příhraničních oblastí, kde je na zkoušku zaváděn, se s ním prý již smířily.
Reportérům si však stěžovali, že jim pouť k oblastnímu fotografovi, navíc s loudavými rohatými modelkami, zabrala cenný čas, který obvykle věnují práci na poli.
Od nových průkazů si pak slibují zlepšení komunikace s policisty, kteří v oblasti podnikají hony na převaděče skotu - dokument pomůže rychle identifikovat jejich krávu jako registrovanou pomocnici, nikoliv jako pašovanou nešťastnici. Sami indičtí pohraničníci totiž žádné iluze o spoluobčanech nemají.
"Podloudníci si v pohraničních vesnicích vytvořili hustou síť spolupracovníků, kteří krávy na nějaký čas ukryjí. Přes hranici jsou pak v příhodných časech převáděna celá stáda," stěžuje si šéf místních pohraničníků Surindér Singh.
A nejde jen o pomoc pašerákům. "Víme, že venkované bez skrupulí prodají do Bangladéše vlastní krávu, když špatně dojí. Obvykle inkasují tři tisíce rupií (asi půldruhého tisíce korun)," dodává indický strážce hranic.
