„Pozorujeme proces normalizace,“ řekla listu The Wall Street Journal Viola Neuová, autorka studie think-tanku Nadace Konrada Adenaurea, který je spojen s vládní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Jak se imigranti naturalizují a kulturně a ekonomicky se integrují, mají tendenci změnit své politické preference z levicových na pravicové.
„Lidé s přistěhovaleckým původem nyní hlasují jako většina. Ne jako skupina spojená s jejich původem, ale podle jejich hodnot a osobních preferencí,“ vysvětluje badatelka.
Dokladem změn na německé politické scéně je stále zřetelnější přítomnost členů vyznávajících jiné náboženství než křesťanství ve straně, která má křesťanství v názvu. Když se muslim Timur Husein, vedoucí představitel CDU v tradičně levicové berlínské čtvrti Kreuzberg, ke straně v roce 1998 přidal, byli v jeho okrese jen tři členové strany s imigrantským původem. Nyní tvoří asi třetinu členstva.
Huseinovi rodiče volili Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) nebo Levici (Die Linke). SPD ale pro imigranty a jejich potomky ztrácí přitažlivost. Podle průzkumu Nadace Konrada Adenauera ji v roce 2015 podporovalo 50 procent imigrantů tureckého původu. V roce 2019 to už bylo jen 13 procent.
AfD zakládá skupinu pro migranty. Členové musejí však být proti islamizaci |
Naopak CDU u této skupiny posílila. V roce 2015 ji vyjadřovalo sympatie 17 procent německých Turků, v roce 2019 to bylo už 53 procent.
I protiimigrační Alternativa pro Německo u imigrantů paradoxně posiluje. V roce 2015 ji podporovala tři procenta Němců se zahraničními kořeny. V roce 2019 to už bylo šestnáct procent. Nicméně, příznivce AfD nachází především u rusky mluvících emigrantů (nárůst podpory ze dvou na 29 procent). U imigrantů tureckého původu obliba strany naopak poklesla (z jednoho procenta v roce 2015 na nula procent v roce 2019).
Imigranti zastávají konzervativní hodnoty
Podle političky CDU tureckého původu Serap Gülerové imigranti přicházejí ze zemí, které se vyznačují dodržováním konzervativních náboženských hodnot. Ty pak hledají i v hostitelské zemi. Gülerová tvrdí, že mnozí imigranti odmítají progresivní ideje, jako je legalizace drog, reforma trestního soudnictví a netradiční rodinné modely.
„Migrantští podnikatelé, tak jako většina podnikatelů, chtějí nízké daně. Pracovníci chtějí zase vystoupit nahoru po sociálním žebříčku a mají méně času na politiku identity nebo progresivní témata,“ podotýká Gülerová. Velkým milníkem by podle ní bylo jmenování prvního spolkového ministra, který by měl migrační původ. Věří, že k tomu může v zářijových volbách do Spolkového sněmu dojít.
Syrský uprchlík kandiduje za Zelené. I když ještě nemá ani občanství |
Zatím nejsou k dispozici údaje o volebních preferencí migrantů, kteří přišli do Německa po vypuknutí uprchlické krize 2015. Mnozí z nich nemají dosud schválené občanství a nemohou volit. I přes tuto překážku sociální pracovník Tareq Alaows oznámil kandidaturu za Zelené do Bundestagu, kam chce vstoupit jako první syrský uprchlík.
Düzen Tekkalová, filmařka jezídského původu a vedoucí proimigrantské skupiny Německý sen, vnímá jako dva hlavní soupeře o hlasy migrantů CDU a Zelené. Ona sama napsala s německým ministrem zdravotnictví a prominentním členem CDU Jensem Spahnem esej nazvaný „CDU je lidová strana pro rozmanitý národ“.
Kontroverzní rozhodnutí kancléřky Angely Merkelové otevřít během uprchlické krize hranice vyvolalo u některých migrantů vůči „její“ CDU vděčnost. „Merkelová nás přijala a pomohla nám. Politici v arabských zemích by to nikdy neudělali,“ řekl před posledními německými parlamentními volbami deníku Der Tagesspiegel Hashem Kalefa z Libye.
Paradoxně jí to však u některých uprchlíků poškozuje. Mnozí z nich šli do Německa za slibem vítací kultury. Výsledná realita je zklamala a oni mají pocit, že jim stát neposkytuje možnosti se realizovat. Irácký umělec sdělil Tagesspiegelu, že proto by raději volil SPD než CDU.
