Šestadvacetiletý Syřan, kterému The Guardian pro ochranu jeho skutečné identity říká Tarik, se podle svých slov pokusil dostat do Turecka více než dvacetkrát. Pokaždé jej chytli turečtí vojáci a poslali zpět do Sýrie.
Při třiadvacátém přelézání hraniční zdi ho odvezli na služebnu ve městě Hatay. Tam mu dali na výběr - buď zůstane ve vězení po blíže neurčenou dobu, nebo podepíše jeden papír a bude moct odejít.
„Není to tak, že by vám přiložili pistoli k hlavě, ale vy stejně nemáte jinou možnost než souhlasit,“ vypráví mladý Syřan. Podepsal a druhý den ho opět odvezli zpět do Idlibu. Co vlastně podepsal, se dozvěděl až při svém čtyřiadvacátém pokusu. Jiní turečtí úředníci mu vysvětlili, že se dobrovolně vzdal svého nároku na azyl.
Tarik není jediný uprchlík, kterému se v Turecku stalo něco podobného. Je to případ také Syřana Ašrafa (jeho jméno bylo také změněno, pozn. red.), kterého už jednou deportovali, napodruhé se mu však podařilo zůstat v Turecku.
Tam si vydělává na černém trhu a trne, kdy si pro něj přijde policie. „Říkal jsem policistovi: ‚Hlavně mě prosím neposílejte do Idlibu. Nikoho tam neznám. Pošlete mě aspoň do mého města, do Dará,“ popisuje muž. I jemu policie těsně před deportací vnutila formulář k podpisu.
Popsané jednání tureckých úřadů podle humanitárních organizací splňuje definici takzvaného refoulementu, tedy násilného vracení uprchlíků zpět do oblastí, ve kterých zuří válka. Refoulement mezinárodní uprchlické právo i smlouvy o ochraně lidských práv zakazují.
„Nepřevezmeme odpovědnost za vlnu migrace, která může následovat po útocích v Idlibu,“ naznačil přístup turecké vlády už v září ministr vnitra Süleyman Soylu. Turecký migrační úřad nicméně odmítl, že by jakékoliv deportace probíhaly. „V souladu se zákazem refoulementu nejsou Syřané z naší země žádným způsobem deportováni,“ uvedl úřad.
V Turecku nyní žije přes 3,5 milionu běženců ze Sýrie. Organizace Human Rights Watch (HRW) však už v polovině července upozornila, že úřady v několika tureckých provinciích včetně Istanbulu odmítají registrovat nově příchozí uprchlíky. Bez registrace přitom v Syřané v zemi nemají nárok na zdravotní péči a mohou být zatčeni a deportováni. Podle březnové zprávy HRW už Turecko od prosince 2017 odvezlo zpět do idlibské provincie tisíce lidí.
Hrozba nuceného návratu navíc nevisí jen nad uprchlíky bez patřičných povolení. The Guardian uvádí také příběh právníka Samera Tlasse, který byl až do června loňského roku legálně zaměstnaný v syrské neziskové organizaci v Gaziantepu. Při policejním zátahu jej „sebrali“ spolu s ostatními, Tlass však na rozdíl od nich odmítl podepsat text o dobrovolném návratu.
Po pětačtyřiceti dnech úřady vydaly příkaz k právníkově deportaci pro údajnou práci bez povolení. „Je to ironie. Dokonce jsem Syřanům dával přednášky o zákonech a o jejich právech. To, co (turecké úřady) dělají, je protizákonné,“ upozorňuje Tlass.
Povstalci nedodrželi deadline rusko-turecké dohody
Situace v Idlibu se navíc přiostřuje. Syrský ministr zahraničí Walid al-Moualem v pondělí podle agentury Reuters uvedl, že je armáda připravená s džihádisty v Idlibu bojovat, pokud nedávno uzavřená rusko-turecká dohoda nezačne platit ihned v den přijetí. Před násilím v hustě obydlené oblasti přitom vládu prezidenta Bašára Asada odrazoval nejen turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, ale i americký prezident Donald Trump.
Dohoda stanovila vytvoření demilitarizovaného pásma, které v Idlibu oddělí povstalecké území od oblastí kontrolovaných syrskou vládou, a alespoň prozatím odvrátila hrozbu ofenzivy, kterou připravovala syrská armáda. Do 10. října měli povstalci z pásma odvézt těžké zbraně a právě do pondělí se měli podle ruského ministerstva zahraničí stáhnout i sami radikálové. Boje v Idlibu, kde žijí asi tři miliony lidí, by podle varování OSN znamenaly humanitární katastrofu.
Turecko potvrdilo vznik demilitarizovaného pásma v syrském Idlibu |
„Naše ozbrojené složky jsou připraveny v okolí Idlibu vymýtit terorismus, pokud nebude dohoda o Idlibu dodržena. Idlib se musí, stejně jako kterákoliv jiná provincie, vrátit pod kontrolu syrské vlády. Upřednostnili bychom, kdyby se to uskutečnilo skrze diplomacii. Pokud tomu tak nebude, jsou i jiné možnosti,“ řekl al-Moualem s tím, že je na Rusku, aby zjistilo, jak je to s dodržováním dohody.
Jedna z hlavních povstaleckých skupin v Idlibu, která je spojencem Turecka, oznámila, že dohodu hodlá dodržovat. Džihádistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která má blízko k al-Káidě, však v neděli oznámila, že sice chce klid zbraní v Idlibu, ale odevzdat zbraně nehodlá a neplánuje se ani stáhnout.
„Neopustili jsme svou svou volbu, že budeme provádět džihád a bojovat tak dlouho, dokud neprosadíme svou požehnanou revoluci,“ prohlásila podle al-Džazíry skupina, která ocenila snahu „ochránit osvobozené území z domova i ze zahraničí“ - z Turecka - a varovala před „podvody ruského okupanta“.
Syrský provládní list Al-Vatan však napsal, že Ankara požádala Moskvu o další čas, aby mohla HTS přesvědčit podmínky dohody splnit. Rusko a Turecko poskytlo radikálům odklad na stažení z budoucího demilitarizovaného pásma, informovala pak v úterý agentura AFP.
Po Idlibu se Damašek podle ministra zaměří na oblast východně od Eufratu, která je pod kontrolou Západem podporované arabsko-kurdské koalice SDF.
Idlib se nachází nedaleko turecko-syrských hranic.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
