I profesor ekonomie může propadnout u zkoušky z ekonomie

  10:18
I více než měsíc od zveřejnění série článků, které byly věnovány centrálním bankám, vyvolává toto téma vášně. Ekonom Josef Hodek polemizuje především s článkem profesora VŠE Zbyňka Revendy Veletrh nesmyslů o centrální bance. Ale nejen s ním.
V minulosti byla měna navázána na zlato ne z důvodu, že tak rozhodl panovník, ale protože se tak dobrovolně rozhodl sám trh, píše ekonom Hodek.

V minulosti byla měna navázána na zlato ne z důvodu, že tak rozhodl panovník, ale protože se tak dobrovolně rozhodl sám trh, píše ekonom Hodek. | foto: Profimedia.cz

Úvodem bych chtěl říci, že smyslem tohoto článku není detailně rozebírat (vysvětlovat) ekonomické modely, ale pouze ukázat na některé neznalosti autora, poukazujícího na neznalosti jiného autora.

Vážený pane Revendo, nejsem jako vy učitelem působícím na ekonomické vysoké škole, avšak mé znalosti ekonomie ty vaše asi značně převyšují. Svůj článek začínáte výrokem: "Článek o nepotřebnosti centrálních bank je postaven na tvrzení, které by mělo být důvodem pro okamžitý neúspěch u každé dílčí zkoušky z ekonomického předmětu, a domnívám se, že nejen na vysoké škole“ (Veletrh nesmyslů o centrální bance - článek čtěte zde). Použiji-li váš způsob psaní článku, pak musím konstatovat toto: "Článek Veletrh nesmyslů o centrální bance je postaven na tvrzeních, která by byla (za předpokladu, že bych vás zkoušel z ekonomie) důvodem pro okamžitý neúspěch vaší zkoušky z ekonomie" Odůvodnění neúspěchu – ve svém článku jste neprokázal dostatečné znalosti modelu dokonalé konkurence, modelu monopolu, teorie mezního užitku ani schopnost jejich aplikace.

Osobně musím přiznat, že i autor původního článku (Monopol, který státu kupodivu nevadí: centrální banka, autor Pavel Ryska - článek čtěte zde) se dopustil v článku několika chyb. Už samotný název článku je z hlediska logiky modelu monopolu nesmyslný. Centrální banka není monopolem a ani monopolem nikdy nebyla. Z hlediska logiky modelu monopolu by bylo lepší v názvu článku uvést místo slova "Monopol" například označení "subjekt se silným postavením na trhu, který se podobá ekonomickému modelu monopolu" (avšak sám uznávám, že takovéto označení je dost těžkopádné). Ale zanechme rozebírání názvu článku pana Rysky (dle mého názoru vcelku povedeného) a přejděme ke kritické analýze vašeho článku. Takže napíšu několik tvrzení, na základě kterých se domnívám, že byste neuspěl u zkoušky z ekonomie.

1) Vaše tvrzení: "Kolegové z Liberálního institutu mohli svému spolupracovníkovi vysvětlit, že již opravdu velmi dlouho žádný takový monopol neexistuje.“
Má reakce: Copak on někdy nějaký monopol existoval (z hlediska logiky modelu monopolu)? Autor se asi domnívá, že např. tzv. "státní obilninové monopoly" opravdu splnily předpoklady modelu monopolu, a tedy byly monopolem. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč autor píše, "že již opravdu velmi dlouho žádný takový monopol neexistuje". Pozor, nepleťte si model monopolu s hospodářsko-politickými tvrzeními, která se snaží dokazovat, že například firma ČEZ je monopolem (viz nesmyslné úřady na ochranu hospodářské soutěže).

2) Pro zasvěcené a znalce tzv. multiplikačního efektu
Pro nezasvěcené uvádím toto. Multiplikační efekt je založen na principu konvergentní geometrické posloupnosti. Výsledná hodnota tzv. multiplikačního efektu je vlastně "obyčejným" konečným součtem geometrické posloupnosti, která z důvodu nalezení konečné hodnoty (v ekonomii používáme termín "rovnovážného stavu") musí konvergovat (viz např. konvergentní pavučinové modely, model důchod - výdaje, Johansenův kointegrační test nestacionárních časových řad).

V opačném případě, tj. divergence, by multiplikační efekt způsoboval nekonečnou peněžní zásobu, což je velmi těžko pochopitelné. Jednalo by se totiž o tzv. "růst nade všechny meze", což v reálném světě není možné. Je mi jasné, že diskuse na téma konvergentní, případně divergentní posloupnosti u peněžní zásoby je pro většinou "nezasvěcených" čtenářů těžko pochopitelná, a proto raději uvedu to, co snad pochopí i student střední školy. Aby mohl jakýkoliv multiplikační efekt vzniknout, musí na jeho počátku být příčina.

Touto příčinou je tzv. exogenní impulz (první člen geometrické posloupnosti). Tímto impulzem je právě exogenní peněžní zásoba, a nikoliv, jak z vašeho článku nepřímo vyplývá, endogenní peněžní zásoba v podobě peněz vydávaných obchodními bankami. Obchodní banky potřebují počáteční impulz. V tuto chvíli také uvažuji o situaci, kdy neexistuje centrální banka a existují jen obchodní banky. I v takovéto situaci je třeba onoho impulzu. V historii k tomuto impulzu napomohlo svými vlastnostmi například zlato. I v multiplikačním efektu platí, že nic nevzniká z ničeho (bez příčiny) .

Zkouším si to představit
Zkouším si představit, jak obchodní banka vydává nominální aktiva, tj. peníze (pasiva z pohledu banky) bez toho, aby předtím existovaly nějaké exogenní peníze, o které se "opře". Je vskutku těžké představit si, jak něco vzniká bez příčiny, ale pro autora to asi problém není (viz předchozí odstavec).

Dolary

3) Výhody plně kryté měny
Výhody navázání měny na komoditu (v nejlepším případě na takovou, která má svou podstatu v tom, že je prvkem periodické tabulky chemických prvků), tj. plné krytí měny, je třeba zdůraznit. V úvahu přichází dvě základní situace. V první situaci se subjekt rozhodne uměle vytvořit měnu, kterou naváže na papír, v druhé situaci subjekt naváže měnu na zlato.

a) Pokud se subjekt rozhodne uměle vytvořit měnu (tj. měnu s nuceným oběhem) a naváže ji na něco, co se dá lehce vyrobit (subjekt sám má tu schopnost toto lehce vyrobit, např. papír), tak je jasné, že takováto měna povede k inflaci. Z takto vzniklé inflace bude profitovat právě osoba, která měla schopnost zavést inflační měnu. Jde vlastně o přerozdělení bohatství ve prospěch vydavatele měny. Jako příklad takové měny můžeme uvést USD, euro nebo českou korunu.

Samozřejmě musí platit, že tato osoba má také schopnost ostatní subjekty přinutit k používání své inflační měny. Takovéto přinucení zpravidla probíhá formou zavedení nuceného oběhu, který je vynucován mečem a krví. To znamená, že subjekt musí zavést tresty (samozřejmě nevztahující se na něho samotného) za porušení nuceného oběhu a za padělání měny. I v českém zákonodárství toto vynucování nalezneme v trestním zákoníku (140/1961 Sb.). U nás se takovéhoto podvodu, nikoliv však podle trestního zákona, dopouští ČNB.

b) V druhém případě se subjekt rozhodne navázat měnu například na zlato, pak však "vyrobit" inflaci již nebude tak jednoduché. Daný subjekt by totiž musel umět vyrobit daný prvek. Veškerá inflace je pak limitována (za předpokladu, že subjekt neumí vyrobit daný prvek) celkovým dostupným množstvím tohoto prvku (zlata). Dále je nutné zdůraznit, že v minulosti byla měna navázána na zlato ne z důvodu, že tak rozhodl panovník, ale protože se tak dobrovolně rozhodl sám trh (tj. lidé). Tedy příčinná souvislost směřuje od zlata k bankovkám, a nikoliv naopak. I v tomto případě lze vytvořit inflaci. Inflace by byla vytvořena například snížením původního množství zlata v zlaté minci na polovinu pomocí nezlaté příměsi, přičemž mince by byla vydávána nadále za pravou, tj. za minci z ryzího zlata.

měna

Ovšem úvahy týkající se plného nebo částečného krytí měny jdou díky modelu dokonalé konkurence ještě dál. Pokud nebudeme mít měnu s nuceným oběhem, ale měnu s dobrovolným oběhem, pak snaha subjektu vytvořit na své měně podvod ve formě inflace povede k neúspěchu. Použijeme-li k úvahám o měně model dokonalé konkurence (což asi pan Revenda neučinil nebo možná učinil, ale potom tomu nerozumí), pak dostaneme doslova "šokující" závěry.

Pokud někdo za předpokladu racionálně jednajících subjektů (pro ekonomii vždy platný předpoklad) zavede inflační měnu (bez nuceného oběhu), pak s takovouto měnou neuspěje. Představme si, že víte, že někdo má měnu (vy se jí nemusíte účastnit), která je inflační. Budete takovouto měnu poptávat jako racionálně jednající subjekt? Asi těžko. A pokud už ji budete vlastnit, tak se jí nejspíš budete pokoušet zbavit (viz Greshamův zákon). Takováto měna nebude mít šanci uspět.

Subjekty budou poptávat měnu, která bude neinflační. Inflační měna bude díky inflaci vyřazena z oběhu. I pro měnu platí to, že subjekty si vybírají tu nejlepší, stejně jako tomu je u kteréhokoliv jiného výrobku. K tomuto závěru dospějeme na základě úvah o modelu dokonalé konkurence.

. kdyby bylo 20 měn

Na základě modelu dokonalé konkurence víme, že by nakonec zbyla jen jedna jediná měna. A která by to byla? Ta, kterou by lidé považovali za nejlepší.

Pokud budeme aplikovat model monopolu, pak dojdeme k závěru, že inflační peníze se nemusí z ekonomiky okamžitě ztrácet (v tomto případě se rozhodujeme na základě kritéria "dobrý - nedobrý" a jeho subjektivního chápání). Nebo snad chce pan Revenda tvrdit, že v případě, kdy si má vybrat ze dvou úplně stejných výrobků, které se prodávají za stejnou cenu (i měnu si musíte koupit např. za zlato), na stejném místě, mají stejné funkce, atd., avšak jeden je viditelně poškozen, si vybere ten poškozený?  Asi těžko. To by pak nebyl racionálně jednající.

To, co platí pro jakýkoliv výrobek, platí také pro měnu. I měna je vlastně výrobkem (například centrální banky). Pokud to pan Revenda dělá (jedná neracionálně), pak by neměl učit na vysoké škole, protože racionalita je základem všech úvah na ekonomických vysokých školách (což jistě pan Revenda ví). Zároveň podotýkám, že v druhém případě by nebyla potřeba dohledu žádným úřadem, který by měnu kontroloval. Takže především ne "státem".

Regulace měny samozřejmě vznikla, ale nezajistil ji stát, jak by si asi pan Revenda přál, ale trh sám. Pojem trh musíme chápat v tom nejširším slova smyslu. Pod pojmem trh pak vlastně rozumíme veškeré subjekty, které se na něm účastní směny. A co dopady na vkladatele podvodně se chovajících bank? Žádné dopady by nebyly, protože racionálně jednající subjekt neudělá nic, čím by si vědomě uškodil. To v případě měny znamená, že si ji vědomě nekupí, pokud ví, že je inflační, a zároveň ji nebude ani přijímat (podle pravidla mezní užitek = mezní náklady).

. Jádro je jinde

Podstata peněz, a potažmo i jakékoliv měny, neleží v centrálních ani komerčních bankách, jak se v dnešní době velmi často nesprávně píše, ale v samotné směně.

A pokud by již přijal podvodnou měnu, pak by to byl jen a jen jeho problém, a nikoliv problém zbytku společnosti, jak se nám pan Revenda snaží podsouvat. Samozřejmě, že i racionálně jednající subjekt bude přijímat inflační měnu, pokud ho k tomu bude někdo dostatečně silný nutit a zároveň se daná osoba nebude schopna tomu bránit. Je to například centrální banka (vláda – stát), která nutí ostatní subjekty přijímat svou měnu (§ 144 odst. 2, písmeno a, zákona 140/1961 Sb., ve znění pozdějších novel atd.).

4) Jak by to vypadalo, kdyby bylo na trhu dvacet měn
Opět stačí aplikovat model dokonalé konkurence. Na základě modelu dokonalé konkurence víme, že by nakonec zbyla jen jedna jediná měna. A která by to byla? Byla by to ta, kterou by lidé považovali za nejlepší. Nikdo racionálně jednající by si nekoupil za svou kvalitní měnu (zlato) měnu jinou, méně kvalitní (podle pravidla mezní užitek = mezní náklady). A jak by to bylo se směnnými kurzy? Je logické, že by žádné nebyly. Je-li jen jedna měna, pak není směnný kurz. Opět aplikace modelu dokonalé konkurence. Dokonce vidíme, že tržní soustava je jednodušší, než je v případě desítek směnných kurzů (jak je tomu například v současnosti).

Takto bych mohl psát kritiku na článek pana Revendy ještě dál a dál, avšak těm, co si můj článek přečetli až sem, je jasné, že i profesor na Vysoké škole ekonomické může propadnout u zkoušky z EKONOMIE.

Jen pro upřesnění uvádím, že podstata peněz, a potažmo i jakékoliv měny, neleží v centrálních ani komerčních bankách, jak se v dnešní době velmi často nesprávně píše, ale v samotné směně (barterové směně). Bez směny by ani centrální, ani komerční banky nemohly vydávat to, co se v širokém slova smyslu chápe pod pojmem peníze.

P. S. Omlouvám se svým studentům za mix mezi ekonomií a hospodářskou politikou. Neboť, jak jsem se je snažil učit, tak v ekonomii nemáme právo hodnotit, jen vysvětlujeme. Hodnocení náleží hospodářské politice, nikoliv ekonomii.

. Josef Hodek

Autor vyučoval ekonomii na české vysoké škole, zabývá se monetární politikou, inflací a ekonometrií.

Autor:

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

ANALÝZA: Čtyři Tádžici svlékli Putina do naha. Ten musí něco udělat

25. března 2024

Premium Sotva týden poté, co si Putin zajistil páté prezidentské období, masakr v Moskvě rozbil moderní...

Potíže se srdcem i početím. Zvyšující se teploty ohrožují zdraví Čechů, více ženy

28. března 2024  20:32

Stále vyšší teploty a častější vlny horka výrazně ovlivňují zdraví Čechů. S měnícím se podnebím...

V Kladně srazil vlak nezletilou dívku, se zraněnou hlavou musela do nemocnice

28. března 2024  17:19,  aktualizováno  20:08

Osobní vlak ve čtvrtek odpoledne srazil v Kladně-Rozdělově nezletilou dívku. Záchranáři ji se...

Rusko Rusům! Putin kráčí nad propastí, nenávist k migrantům nabírá na síle

28. března 2024

Premium V Rusku po teroristickém útoku na koncertní centrum na okraji Moskvy rostou protiimigrantské...

IS bourá ruské teorie o vazbách teroristů na Kyjev, vyzývá k útokům na „křižáky“

28. března 2024  16:05,  aktualizováno  19:44

Ruský vyšetřovací výbor tvrdí, že získal důkazy o vazbách mezi pachateli teroristického útoku z...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...