Podle hornorakouského poslance a předsedy Rakousko-českého protiatomového výboru Otto Gumpingera šlo o poslední protest formou blokády hranic. "Náš odpor proti Temelínu však bude pokračovat jinými prostředky. Odmítáme spuštění této elektrárny, pokud její systémy nebudou odpovídat mezinárodním standardům," zdůraznil Gumpinger.
"Posílili jsme služby tak, aby odbavení cestujících probíhalo pokud možno plynule a co nejrychleji," řekl mluvčí Celního ředitelství České Budějovice Josef Neužil. Ten potvrdil, že Dolní Dvořiště, Přední Výtoň, Studánky, Novou Bystřici, Slavonice, České Velenice, Halámky a Nové Hrady jsou průjezdné.
Policisté z jihomoravských přechodů hodnotí protest jako velký neúspěch. "Bylo to fiasko. Aktivisté totiž předem vyhlašovali, že se na přechodu v Mikulově sejde několik set protestujících. Nakonec jich však přišlo deset, a když jim čeští, ale i rakouští motoristé začali kvůli blokádě po poledni nadávat, nezbylo jim nic jiného, než přechod každou hodinu na několik minut odblokovat," řekl vedoucí cizinecké policie v Mikulově Imrich Časný.
V "komorním duchu" se odehrával protest také na hraničním přechodu Valtice, který zablokovali pouze dva aktivisté osobním autem. Aby byli schopni obsadit celý odbavovací prostor, museli si na celnici přivézt dva barely.
I když se policisté obávali, že kvůli dvanáctihodinové blokádě na hranicích nastane v její blízkosti dopravní kolaps, na žádném z přechodů se nevytvářely kolony aut. "Lidé totiž o blokádě věděli a většina z nich zůstala doma. Ti, kteří skutečně potřebovali jet do Rakouska, přejeli přes Poštornou," uvedl Ladislav Holešinský z valtického přechodu.
Čekání na ukončení blokády využili mnozí cestující k nákupům levného zboží v obchodech v bezcelním pásmu.
Protestující jásali nad opakováním zkoušek v Temelíně
Během poslední hodiny blokády v Dolním Dvořišti utvořilo asi pět stovek odpůrců Temelína se svíčkami v rukách ohňový řetěz podél silnice. Hlavním důvodem zřejmě byl přímý přenos rakouské televize.
Zprávu o opakování zkoušek v elektrárně přijali v Dolním Dvořišti s jásotem. I přes blokádu se zde fronty netvoří, před přechodem čeká na uvolnění silnice pouze šest autobusů.
Do Doního Dvořiště zprávu o opakování zkoušek v Temelíně přivezl hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer. "Bereme to jako zadostiučinění, ale zároveň máme strach a obavy, protože se ukázalo, že Temelín není bezpečný," řekl Pühringer zpravodaji MF DNES.
V době ukončení blokády čekalo na české straně hranice na odbavení asi 20 zájezdových autobusů a zhruba stejný počet osobních automobilů.
Odpůrci druhé české jaderné elektrárny plánují na příští pátek 29. září demonstraci do Českých Budějovic.
Zima přerušila protest
Kuriózní situace nastala na přechodu Hnanice na Znojemsku, kde dopoledne desítka rakouských aktivistů na hodinu náhle přerušila blokádu. "Venku je zima, patrně byla blokáda přerušená ve chvíli, kdy se u celnice střídaly skupinky aktivistů," uvedla Růžena Maršalíková z hnanického referátu cizinecké policie. O "střídání stráží" hovořili i policisté na rakouské straně.
Temelín má v Rakousku i své stoupence
Ne všichni Rakušané s protesty svých krajanů proti spuštění elektrárny v Temelíně souhlasí. "Je to projekt, jehož realizace si vyžádala obrovské množství peněz. Chápu proto českou vládu, že chce elektrárnu rozjet. Za samozřejmé pokládám, že v ní budou dodržovány bezpečnostní předpisy, proto nevidím důvod k protestům," řekl rakouský prodejce strojírenského materiálu Peter Miksch, který přicestoval krátce před zahájením blokády na jižní Moravu.
Jak blokády začaly
Jako první zablokovala dvacítka hornorakouských odpůrců temelínské jaderné elektrárny šesti traktory hraniční přechod Studánky, a to přesně podle plánu v šest hodin ráno.
Podle mluvčího Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí Josefa Pühringera je cílem celé akce dosáhnout toho, aby česká strana přerušila spouštění Temelína na šest měsíců. "Chceme přimět českou stranu k tomu, aby umožnila v této době elektrárnu přezkoumat z hlediska jaderné bezpečnosti a vlivu na životní prostředí," řekl Pühringer.
Čeští dopravci jsou zaskočeni
Dopravci a cestovní kanceláře jsou překvapeni. "Nemůžeme dělat nic, jen čekat. Pro našich devět autobusů, které vypravujeme v pátek odpoledne, to znamená až tříhodinové čekání na hranicích nebo na cestě k nim," řekl například mluvčí Čedoku Petr Ulrych.
Někteří dopravci v to, že se celodenní blokáda uskuteční, odmítali uvěřit. "Ze zkušeností víme, že zprávy z novin se snaží příliš zastrašit," uvedl Patrik Holley, zaměstnanec autodopravy Turbus. Její pravidelná linka z Brna do Chorvatska by měla vyjet normálně, to jest ve tři odpoledne. "Prostě dojedeme na hranice a uvidíme. Žádné závažné komplikace ale nepředpokládáme," dodal Holley.
Rakušané blokádám přikládají velký význam
Rakouští ekologičtí aktivisté myslí svoji akci velmi vážně. Nejrozšířenější rakouský deník Neue Kronen Zeitung líčí dnešní protest jako poslední akci, která ještě může zabránit spuštění temelínského reaktoru.
"Je to poslední možnost, jak vyjádřit naše obavy a nesouhlas," zopakoval již citovaný protitemelínský aktivista Pühringer.
Faktem však je, že rakouskou veřejnost daleko více než Temelín zajímaly včera první demonstrace vysokoškoláků proti vládou ohlášenému zavedení školného. Na druhé straně rakouští pozorovatelé uvádějí, že k zablokování hranic stačí několik tisíc demonstrantů a pár traktorů.
Přes připravované blokády však tón některých vyjádření jakoby svědčí o tom, že se rakouská strana začíná se spuštěním české jaderné elektrárny smiřovat.
Například Wolfgang Kromp, jeden z hlavních rakouských expertů jednajících s českou stranou o problematice Temelína, ve včerejším listu Standard ocenil český přístup k podávání informací o Temelínu. "Měli jsme od počátku září s českými kolegy už tři schůzky. Vše se vyvíjí velmi dobře," uvedl Kromp. "Vše se ale děje pozdě, velmi pozdě," shrnul Kromp, který však odmítl zaujmout stanovisko k bezpečnosti Temelína.
"Je to jen zdržovací taktika," uvedl ke Krompovým steskům přední rakouský atomový vědec profesor Helmut Böck.
Proti používání blokád ve sporu o bezpečnost Temelína se včera jednoznačně vyjádřil pověřenec rakouské vlády pro rozšíření Evropské unie Erhard Busek.
"Nejsem šťastný z blokád a podobných záležitostí, protože to není pokrok v dobrých sousedských vztazích," řekl pro Busek, který se v Praze účastní konference o obnově Balkánu.
Podle něj je však nutné si uvědomit tlak a obavy rakouské veřejnosti ohledně otázek bezpečnosti a informovanosti, které jsou se spuštěním elektrárny spojeny.
"Abychom měli dobré sousedské vztahy, je potřeba na ně odpovědět," řekl Busek. "Já to vnímám tak, že česká vláda jde správným směrem." Pražské ministerstvo zahraničí odmítlo rakouskou blokádu hranic s tím, že "opakované blokády nepomohou vzájemnému dorozumění". "Mohou způsobit jen rozmrzelost, a to i mezi občany obou zemí, kteří přechody užívají," uvedlo ministerstvo.
 Při blokování největšího hraničního přechodu s Rakouskem, Dolní Dvořiště, odpůrce Temelína podpořily i děti, 22. září 2000 |
 Happeningu odpůrců Temelína na největším česko - rakouském přechodu v Dolním Dvořišti se účastnilo asi 1500 lidí. Zprávu o opakování zkoušek v elektrárně přijali účastníci s jásotem, 22. září 2000 |
 Rakouští odpůrci Temelína blokovali i jihomoravský přechod Hatě, 22. září 2000 |
 Rakušané vyjádřovali svůj nesouhlas se spuštěním jaderné elektrárny Temelín i na jihomoravském přechodu v Hatích, 22. září 2000 |
 Řidič před blokovaným jihomoravským česko-rakouským přechodem v Hevlíně, kde odpůrci spuštění jaderné elektrárny Temelín rovněž vyjadřovali svůj názor, 22. září 2000 |
 Plakát rakouských odpůrců spuštění Temelína v jihomoravském přechodu Hevlín, 22. září 2000 |
