Znovuzvolení Baracka Obamy však demonstrovalo volební sílu hispánských voličů, kteří stejně jako Američané asijského původu odmítli republikánského prezidentského kandidáta Mitta Romneyho poměrem hlasů 3:1. V důsledku toho dnes několik význačných republikánských politiků naléhavě svou stranu vyzývá, aby přehodnotila vlastní antiimigrační politiku, a plány na imigrační reformu budou na počátku druhého funkčního období figurovat i v agendě prezidenta Obamy. Úspěšná reforma se stane důležitým krokem k zamezení úpadku americké síly.
Ať už sem k nám moc lidí nechodí
Obavy z dopadu přistěhovalectví na národní hodnoty a soudržnost americké identity nejsou ničím novým. Hnutí „nicnevědů“ v devatenáctém století bylo založeno na odporu vůči imigrantům, zejména irským. Číňané byli vyřazováni od roku 1882 a po přijetí restriktivnějšího imigračního zákona v roce 1924 se přistěhovalectví obecně na další čtyři desetiletí zpomalilo. Během dvacátého století vykazovaly USA nejvyšší procento občanů narozených v zahraničí; v roce 1910 to bylo 14,7 procenta. O sto let později se podle sčítání lidu z roku 2010 13% Američanů narodilo jinde.
Američané mohou v prezidentských volbách hlasovat i předčasně. Na snímku improvizovaná volební místnost na Manhattanu.
Ačkoliv jsou USA tedy národem přistěhovalců, Američanů skeptických vůči imigraci je víc než těch, kterým je sympatická. Různé výzkumy veřejného mínění ukazují na převažující nebo i většinový názor, že imigrace by měla být nižší. Recese toto mínění ještě zvýraznila: v roce 2009 se polovina americké veřejnosti stavěla za nižší počet imigrantů, oproti 39 procentům v roce 2008.
Počet imigrantů i jejich původ vyvolaly obavy z dopadů přistěhovalectví na americkou kulturu. Demografové už vykreslují zemi, ve které budou nehispánští běloši tvořit v roce 2050 jen těsnou většinu. Hispánci budou představovat 25 procent obyvatel, Afroameričané 14 procent a Američané asijského původu 8 procent.
Hromadné komunikační prostředky a tržní síly však vytvářejí silné podněty ke zvládání angličtiny a k přijetí jisté míry asimilace. Moderní média pomáhají novým přistěhovalcům zjistit si předem o nové zemi víc, než si mohli zjistit přistěhovalci před sto lety. Většina důkazů naznačuje, že nejnovější imigranti se asimilují přinejmenším stejně rychle jako jejich předchůdci.
Amerika vymírat nebude
Příliš rychlé tempo imigrace sice může vyvolávat sociální problémy, ale dlouhodobě přistěhovalectví Spojené státy posiluje. Odhaduje se, že nejméně 83 států a území vykazuje v současné době nižší míru porodnosti, než jaká je zapotřebí k udržení konstantního počtu obyvatel. Zatímco většina rozvinutých zemí se bude během tohoto století potýkat s nedostatkem lidí, Amerika patří k hrstce států, které se mohou demografickému poklesu vyhnout a udržet si současný podíl na světové populaci.
Sakury ve Washingtonu. Břehy řeky Potomac v hlavním městě Spojených států se opět obarvily do bílorůžova, což tam každý rok přiláká miliony turistů. První sakury zasadily ve Washingtonu před sto lety první dáma Helen Taftová a manželka japonského velvyslance. Američané tehdy dostali jako výraz přátelství od Tokia tři tisíce těchto stromků. (19. března 2012)
Pokud by si například Japonsko chtělo uchovat současný počet obyvatel, muselo by následujících 50 let přijímat do země 350 000 přistěhovalců ročně, což je pro kulturu, která historicky zaujímá vůči imigraci nevraživý postoj, dosti obtížné. Naproti tomu americký Úřad pro sčítání lidu předpokládá, že počet obyvatel v USA se v nadcházejících čtyřech desetiletích zvýší o 49 procent.
USA jsou dnes třetí nejlidnatější zemí světa; ode dneška za 50 let budou pravděpodobně stále třetí (hned za Čínou a Indií). Pro hospodářskou sílu to má značný význam: zatímco téměř všechny ostatní rozvinuté země budou zápolit s rostoucí zátěží spojenou s péčí o starší generaci, v případě USA by mohlo přistěhovalectví tento politický problém zmírnit.
Přitažlivá síla zůstává
Ačkoliv navíc studie naznačují, že krátkodobé hospodářské přínosy imigrace jsou relativně malé a že nekvalifikovaní zaměstnanci mohou trpět konkurencí, kvalifikovaní přistěhovalci mohou mít velký význam pro určité konkrétní sektory – a pro dlouhodobý růst. Existuje silná souvztažnost mezi počtem víz vydaných kvalifikovaným uchazečům a počtem patentů registrovaných v USA. Na počátku tohoto století stáli čínští a indičtí technici v čele jedné čtvrtiny technologických firem v Silicon Valley, jejichž obrat dosahoval 17,8 miliard dolarů, a v roce 2005 byla jedna čtvrtina všech technologických firem založených v USA během předchozího desetiletí založena s pomocí přistěhovalců. Imigranti nebo jejich potomci založili zhruba 40 procent firem uvedených v žebříčku Fortune 500 pro rok 2010.
Američané slaví Den díkůvzdání. Prezident Barack Obama před Bílým domem podle tradice omilostnil dva krocany. Oba opeřenci tak ujdou osudu více než 40 milionů méně šťastných druhů, kteří skončí jako hlavní chod tradiční slavnostní večeře.
Neméně důležitý je přínos imigrace pro americkou měkkou sílu. Fakt, že lidé chtějí do Ameriky přicházet, zvyšuje její atraktivitu – a schopnost přistěhovalců vypracovat se vzhůru je pro lidi v jiných zemích lákavá. USA jsou magnetem a mnoho lidí si dokáže samo sebe představit jako Američany, a to částečně i proto, že tolik úspěšných Američanů vypadá jako oni. Spojení mezi přistěhovalci a jejich rodinami a přáteli doma navíc pomáhá přenášet přesné a pozitivní informace o USA. Přítomnost mnoha kultur mimoto vytváří silné vazby na jiné země, což pomáhá rozšiřovat obzory a názory Američanů na svět v éře globalizace. Imigrace tvrdou a měkkou sílu neředí, ale spíše ji zvyšuje.
Bývalý předseda vlády Singapuru Lee Kwan Yew, který je bystrým pozorovatelem USA i Číny, tvrdí, že Čína nepředstihne Spojené státy v roli vedoucí mocnosti jednadvacátého století právě proto, že USA přitahují nejkvalitnější a nejchytřejší lidi z ostatního světa a začleňují je do rozmanité kultury tvořivosti. Čína má větší počet obyvatel, takže může takové lidi nacházet doma, ale podle Leeova názoru bude kvůli své sebestředné kultuře méně kreativní než USA. Američané by si tento názor měli vzít k srdci. Podaří-li se Obamovi uzákonit ve svém druhém funkčním období imigrační reformu, urazí dlouhý kus cesty k naplnění svého slibu, že udrží sílu Spojených států amerických.
Joseph S. Nye je profesorem Harvardovy univerzity a autorem knihy The Future of Power (Budoucnost síly).
Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.
