Nevystudoval jsem vysokou školu, ale mám nadání od Boha, říká o sobě pan Šmíd, nyní profesionální vynálezce s malou firmou, která sídlí v pražském BIC centru při ČVUT. V České republice patří se svým malým týmem k lidem s nejvyšším počtem patentů.
ATME
"Tenhle svět strašně plýtvá a já bych s tím chtěl něco udělat," vysvětluje svůj zápal pro hledání nových postupů pan Šmíd. "Lidstvo má přetěženo železné rudy a nedokáže pořádně zpracovat kovový šrot.
V hutnictví se přitom neúměrně plýtvá energiemi." Jeho cesta ke změně se jmenuje zkráceně ATME (Atomic - Transfer Metallurgical Energineering Technology, česky Atom-transferové metalurgické technologie). Základem procesu je zpracování tříděného kovového odpadu elektrochemickou cestou, jeho rafinace a následné zpracování za studena.
Přitom přibližná spotřeba elektrické energie na 1 kg kovu přeneseného do konečného výrobku je pouhých 1 až 2 KWh. Pan Šmíd se svým týmem tuto technologii dále rozvinul o elektronicky regulovaný systém tryskového nanášení kovu na zvolený povrch, a to i v prostoru mimo vany s elektrolytem. Lze tak vytvořit bez dalšího strojírenského zpracování jakoukoli kovovou součástku, která má díky čistotě kovu i vynikající vlastnosti (čisté železo se pak např. nemusí energeticky náročnou cestou zušlechťovat na ocel).
Díky ovládání trysek se při nanášení vytváří výrobek nejen předem zvolené tloušťky, ale také vlastností včetně povrchových. Navíc tvarově komplikovanější objekty mohou být vyrobeny bez nýtů a svárů.
Možnosti použití
Může se zdát, že jde o velmi specializovanou záležitost. Nicméně možnosti jejího využití jsou velmi široké. "Vlastně sami ještě nevíme, k čemu všemu se to dá využít," říká Šmíd. Zatím už ověřili možnosti využití ATME pro vytváření forem pro sklářský, keramický, gumárenský, plastikářský a metalurgický průmysl. Další možností jsou výkonné chladící prvky pro mikroprocesory nebo produkce vlnovodů určených pro přenos vysokofrekvenční energie jakýchkoliv profilů a tvarů.
Jde však i o mnohem "obyčejnější" výrobky. Každá domácnost by určitě ocenila speciální drátové radiátory, které by mnohem levněji vytápěly místnosti. Radiátor navržený profesorem Karlem Laboutkou, který by připomínal ježka, by totiž předával teplo svému okolí na větší ploše než klasický radiátor.
Často i náhodně objevuje pan Šmíd možnosti použití technologie ATME v dalších oborech: - automobilovém - při výrobě karosérií a dalších součástek, - ve stavebnictví - pro odlehčené kovové nosníky (včetně zmíněné "duté" traverzy, která by mohla plavat na vodě), - v papírenském - zpracování starého papíru, který by se slisoval a pak pokryl tenkou kovovou nebo jinou vrstvou. Tak by se mohl vyrábět třeba nový typ okenic s dobrými izolačními vlastnostmi.
"Nedávno jsem tu měl jednoho zubaře, který zajásal, že by se tak daly dělat dokonalé plomby i lepší nástroje," říká Antonín Šmíd. Přitom vždy zdůrazňuje, že plné využití jeho patentu může přinést velké úspory energií a také výrazně snížit znečišťování životního prostředí díky zpracování odpadů.
Čisté energie
Ekologie a čisté energie jsou jeho další metou. Již vloni i s využitím ATME postavil fungující systém, který slouží k získávání energie ze slunečního svitu. Využívá v něm jemného písku doplněného grafitem jako média pro přenos a uskladnění tepelné energie i výrobu elektrické energie. Písek ohřátý slunečním svitem na 350 až 400 stupňů předává energii ve speciálně navržených výměnících tepla (vyrobených s pomocí technologie ATME), které mění vodu na páru, jež pohání turbínu pro výrobu elektřiny.
Vynalézání je řehole
Šmídovy patenty sbírají ceny i uznání - od firmy Siemens nebo od Škody Holding. Odborníci nešetří chválou. Také ministerstvo průmyslu a obchodu dalo loni technologii ATME příznivý posudek. Ovšem s financováním výzkumu, který prakticky předvádí své možnosti, je to horší. Pan Šmíd prodal již chatu a dva byty, aby mohl financovat svůj výzkum. "Kvůli tomu, že jsem neměl dost peněz, mi již utekl jeden mezinárodní patent. Vynalézání není totiž levná záležitost a u nás nemají vědci na růžích ustláno. Firmy se bojí velkých investic i přes vidinu velkých úspor a také vláda na podpoře výzkumu šetří. Pan Šmíd nyní usiluje o státní grant, ale velké naděje si nedělá. Přesto se nechce vzdát a má i další velké plány. "Chtěl bych vyvinout motor na vodík. Ropa jednou dojde," říká s nadšením.
