Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká hymna pod lupou. Proč má ten divný začátek a nezpívá se o Moravě?

  20:08aktualizováno  20:08
Většinou si na ni vzpomeneme jen při velkých sportovních událostech nebo historických výročích naší země. Přitom hymna podle zákona patří mezi sedm základních státních symbolů České republiky a protože není ani moc dlouhá, máme její text všichni zažitý od školních let. Víte však, proč má zrovna taková slova?

Píseň „Kde domov můj“, z které česká hymna používá pouze první sloku, pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. 

Hlavním záměrem Tyla bylo, aby svou písní, alespoň její první slokou, hrdě zdůraznil, že Čechové jsou doma i v Praze. Právo na Prahu a její okolí bylo totiž tehdy Čechům upíráno jejími dočasnými držiteli, kteří viděli v domácích obyvatelích jen zbytky nevzdělaného národa, odsouzeného k smrti. 

Původní znění písně Kde domov můj od J. K. Tyla:


První sloka:

Kde domov můj

Hučí voda po lučinách,

bory šumí po skalinách,

v sadě skví se jara květ —

zemský ráj to na pohled!

A to je ta krásná země —

česká země — domov můj!

Druhá sloka:

Kde domov můj

Znáte v kraji bohumilém

tiché duše v těle čilém,

jasnou mysl, vznik a zdar,

a tu sílu, vzdoru zmar:

To je Čechů slavné plémě

mezi Čechy — domov můj!

Tak hovoří výklad literárního historika Ferdinanda Strejčka, jehož rozbor hymny má na svém webu Ústav pro jazyk český. Strejček už před mnoha lety osvětlil i další pro současníky složitá slovná spojení státní hymny. Může za to nuselské údolí v Praze, které je dějištěm posledního (čtvrtého) obrazu Tylovy písně. 

Právě k němu se vztahují verše o „vodě hučící po lučinách“ (nuselskou loukou protékal Botič), o „borech (t. j. borovicích) šumících po skalinách“ (nad nuselským údolím bývala pod hradbami skaliska porostlá borovicemi), a o sadě, v němž se v době Fidlovačky „skvěl jara květ“. Tím sadem byly míněny proslulé sady Wimmrovy neboli wimmrovské, rozložené od Koňské a Žitné brány až k Nuslím. 

O Moravě v textu české hymny nenajdete ani zmínku. Tyl píše o české zemi, tedy o Čechách, nikoli o Moravě. Důvod je prostý. Samotné Čechy se tehdy označovaly jako „země Česká“ nebo „království České“ naproti tomu Morava byla „zemí Moravskou“ nebo „markrabstvím Moravským“. 

Dva závěrečné verše první sloky „A to je ta krásná země - země česká - domov můj“ budou pravděpodobně tím důvodem, proč se písni dostalo takové popularity a stala se dokonce oficiální hymnou Čechů po vzniku státu v roce 1918. Je třeba si uvědomit, že v době vzniku písně (1834) byli Češi součástí monarchie Rakousko - Uhersko a o vlastní světem uznávané zemi si tehdy mohli nechat jen zdát. A ze závěrečných veršů „země česká - domov můj“ vyznívalo (nejen Tylovo) hluboké přesvědčení o vlastnickém právu Čechů nejen na Prahu a její okolí, nýbrž na všechna historická území národa. 

Patří tam otazník?

Začátek hymny „Kde domov můj“ je tedy chápán jako snaha o oživení národní identity Čechů. A mimochodem -  dlouhá desetiletí se píše s otazníkem. Přitom podle názoru Karla Sekventa v časopise Kultúra slova z roku 2013 rozbor historického kontextu jejího vzniku, ideový a jazykový rozbor textu hymny ukazuje, že je to neopodstatněné. Nejde prý o tázací větu, ale o oznamovací vedlejší větu příslovečnou místní. A psát tedy otazník za názvem a prvními verši textu je zavádějící. 

Dohady o tom, zda se poměrně ponuře začínající píseň hodí pro státní hymnu, se čas od času objevují už spoustu let. Ostatně už krátce po premiéře měla odpůrce a vznikala nespokojenost s přílišnou prý myšlenkovou chudobou Tylovy písně. Dokonce prý byla vypsána soutěž na text nové české hymny už v 70. letech 19. století a nápěv měl složit slavný Bedřich Smetana. Ten to však nakonec odmítl. 

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zeman spálil červené trenýrky. Skončil čas spodního prádla v politice, řekl

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Ve svérázný happening se změnil mimořádný brífink, na který si na Hrad sezval novináře prezident Miloš Zeman.

Zeman na Hradě nespálil jen trenky, ale zřejmě až dva miliony korun

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Červené trenky skupiny Ztohoven by podle galeristů a odborníků na moderní umění mohly na trhu vynést přes dva miliony...



Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

Mladíka ukopali a vláčeli za autem. Policisté zatkli bestie z Aše

Archeologové a kriminalisté našli ostatky tří lidí v Rudníku na Trutnovsku,...

Policistům se téměř po deseti letech podaří uzavřít případ vraždy Tomáš Pilaře, kterého pachatelé brutálním způsobem...

Ujeté, nevhodné, trapné, hodnotí pálení trenek na Hradě politici

Prezident Miloš Zeman za asistence hasičů spálil v zahradách Hradu červené...

Vesměs negativní reakce vyvolal mezi politiky „happening“ prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě, během kterého...

Další z rubriky

Piráti ve Sněmovně zakleknou na vládu kvůli směrnici o autorských právech

Předseda Pirátů Ivan Bartoš s místopředsedou strany Mikulášem Peksou na tiskové...

Proti připravované evropské směrnici o autorských právech burcují Piráti. Vadí jim daň z odkazu, která má zabránit...

Rozděl a panuj. Bitva o vliv na ČEZ může skončit rozštěpením společnosti

Daniel Beneš, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ

Prezident Miloš Zeman představil na setkání se zaměstnanci elektrárny Ledvice svou vizi budoucího vývoje energetiky...

Hvězda je zpět. Oprava pomníku rudoarmějců potěšila prezidentova mluvčího

Pomník padlým vojákům Rudé armády.

Předseda Jazzové sekce a člen představenstva spolku Přátelé Miloše Zemana Karel Srp nechal opravit pomník rudoarmějců...

Najdete na iDNES.cz