Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Česká hymna pod lupou. Proč má ten divný začátek a nezpívá se o Moravě?

  20:08aktualizováno  20:08
Většinou si na ni vzpomeneme jen při velkých sportovních událostech nebo historických výročích naší země. Přitom hymna podle zákona patří mezi sedm základních státních symbolů České republiky a protože není ani moc dlouhá, máme její text všichni zažitý od školních let. Víte však, proč má zrovna taková slova?

Píseň „Kde domov můj“, z které česká hymna používá pouze první sloku, pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně. 

Hlavním záměrem Tyla bylo, aby svou písní, alespoň její první slokou, hrdě zdůraznil, že Čechové jsou doma i v Praze. Právo na Prahu a její okolí bylo totiž tehdy Čechům upíráno jejími dočasnými držiteli, kteří viděli v domácích obyvatelích jen zbytky nevzdělaného národa, odsouzeného k smrti. 

Původní znění písně Kde domov můj od J. K. Tyla:


První sloka:

Kde domov můj

Hučí voda po lučinách,

bory šumí po skalinách,

v sadě skví se jara květ —

zemský ráj to na pohled!

A to je ta krásná země —

česká země — domov můj!

Druhá sloka:

Kde domov můj

Znáte v kraji bohumilém

tiché duše v těle čilém,

jasnou mysl, vznik a zdar,

a tu sílu, vzdoru zmar:

To je Čechů slavné plémě

mezi Čechy — domov můj!

Tak hovoří výklad literárního historika Ferdinanda Strejčka, jehož rozbor hymny má na svém webu Ústav pro jazyk český. Strejček už před mnoha lety osvětlil i další pro současníky složitá slovná spojení státní hymny. Může za to nuselské údolí v Praze, které je dějištěm posledního (čtvrtého) obrazu Tylovy písně. 

Právě k němu se vztahují verše o „vodě hučící po lučinách“ (nuselskou loukou protékal Botič), o „borech (t. j. borovicích) šumících po skalinách“ (nad nuselským údolím bývala pod hradbami skaliska porostlá borovicemi), a o sadě, v němž se v době Fidlovačky „skvěl jara květ“. Tím sadem byly míněny proslulé sady Wimmrovy neboli wimmrovské, rozložené od Koňské a Žitné brány až k Nuslím. 

O Moravě v textu české hymny nenajdete ani zmínku. Tyl píše o české zemi, tedy o Čechách, nikoli o Moravě. Důvod je prostý. Samotné Čechy se tehdy označovaly jako „země Česká“ nebo „království České“ naproti tomu Morava byla „zemí Moravskou“ nebo „markrabstvím Moravským“. 

Dva závěrečné verše první sloky „A to je ta krásná země - země česká - domov můj“ budou pravděpodobně tím důvodem, proč se písni dostalo takové popularity a stala se dokonce oficiální hymnou Čechů po vzniku státu v roce 1918. Je třeba si uvědomit, že v době vzniku písně (1834) byli Češi součástí monarchie Rakousko - Uhersko a o vlastní světem uznávané zemi si tehdy mohli nechat jen zdát. A ze závěrečných veršů „země česká - domov můj“ vyznívalo (nejen Tylovo) hluboké přesvědčení o vlastnickém právu Čechů nejen na Prahu a její okolí, nýbrž na všechna historická území národa. 

Patří tam otazník?

Začátek hymny „Kde domov můj“ je tedy chápán jako snaha o oživení národní identity Čechů. A mimochodem -  dlouhá desetiletí se píše s otazníkem. Přitom podle názoru Karla Sekventa v časopise Kultúra slova z roku 2013 rozbor historického kontextu jejího vzniku, ideový a jazykový rozbor textu hymny ukazuje, že je to neopodstatněné. Nejde prý o tázací větu, ale o oznamovací vedlejší větu příslovečnou místní. A psát tedy otazník za názvem a prvními verši textu je zavádějící. 

Dohady o tom, zda se poměrně ponuře začínající píseň hodí pro státní hymnu, se čas od času objevují už spoustu let. Ostatně už krátce po premiéře měla odpůrce a vznikala nespokojenost s přílišnou prý myšlenkovou chudobou Tylovy písně. Dokonce prý byla vypsána soutěž na text nové české hymny už v 70. letech 19. století a nápěv měl složit slavný Bedřich Smetana. Ten to však nakonec odmítl. 

Autor:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

Najednou zmizela cesta. A byl jen pád, líčí český řidič tragédii v Janově

Vrak kamionu české přepravní společnosti Sped - it, který se v italském Janově...

„Najednou zničehonic zmizela cesta. A nebylo nic, jen pád. Myslel jsem, že zemřu. Jsem strašně šťastnej, že jsem to...



Na janovském mostě byla trhlina už před pádem, ukázalo video

Na janovském mostě byla trhlina už před pádem, ukázalo video

Italský deník Genova Quotidiano zveřejnil video, které natočil jeden z řidičů jen dva dny před tragickým pádem...

Smrtící útok na českého turistu změnil pravidla pro pobyt u moře v Egyptě

Žralok tygří (Galeocerdo cuvier). Ilustrační foto

Žraloka, jenž napadl českého turistu, hledá egyptská policie a místní úřady teď změnily pravidla pro pobyt u moře. Lidé...

Zřícený most projektoval vizionář, problémy ho provázely od počátku

Ponte Morandi v Janově na archivním snímku

Půl století stál v Janově působivý železobetonový most, který vyprojektoval architekt Riccardo Morandi. V úterý...



Další z rubriky

Platy politiků mohou vyskočit o 20 procent, Piráti tomu zkusí zabránit

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ukazuje svoji poslaneckou průkazku . (31. 10. 2017)

Na mimořádné schůzi Sněmovny se Piráti pokusí zabránit prudkému růstu platu politiků o 20 procent od ledna příštího...

Jaká slova pronesl Zeman v roce 1968? Záznam se nedochoval, uvádí historici

Prezident Miloš Zeman jmenoval na Pražském hradě vládu premiéra Andreje Babiše....

Prezident Miloš Zeman dnes žádný projev k padesátému výročí sovětské okupace nepřednese, protože svůj „odvážný projev“...

Sucho trápí 92 procent území Česka, stav se blíží k novodobému maximu

Na řadě míst Olomouckého kraje už platí stav sucha, například v Hněvotíně na...

Rozloha Česka, kterou postihlo sucho, dosáhla v minulém týdnu svého dosavadního letošního maxima. Vysoké teploty v...



Najdete na iDNES.cz