Aktuálně nejzávažnější situace je na povodí Labe a Ohře. „Z hlediska dlouhodobých pozorování se jako nejvíce postižené jeví toky v povodí Sázavy, Jizery, Lužnice, Smědé a některé toky v povodí Moravy, místy pak i další menší toky ve středních nadmořských výškách,“ uvedla ve společném materiálu ministerstva zemědělství a životního prostředí s odkazem na Ploučnici nebo Želetavku.
Voda na příděl. Na vyschlé Moravě musí lidem stačit sto litrů denně |
„Zásadní je, že díky vhodné manipulaci na vodních nádržích není v tuto chvíli v ohrožení zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Například Želivka v současnosti zásobuje vodou už každého osmého obyvatele České republiky,“ sdělil v tiskové zprávě ministr zemědělství Miroslav Toman.
Úřad připravuje výstavbu dalších vodních nádrží – například Vlachovice se zásobní kapacitou 29 milionů kubíků pomůžou zajistit dostatek vody na Zlínsku. Na Rakovnicku se plánují nádrže Senomaty a Šanov s kapacitou 1,2 milionu kubíků, a Kryry, které pojmou 7 milionů kubíků.
Kvůli současnému suchu vydalo 57 úřadů obcí s rozšířenou působností omezení nakládání s vodou. Jde například o zákaz napouštění bazénů nebo zalévání zahrad z veřejných zdrojů. Ministerstvo životního prostředí připravuje jednání krizové skupiny, kde by se měl projednat další postup státu.
Na Moravě pršelo více než v Čechách
Podle materiálu, který připravily zmíněné resorty, byl letošní červenec o skoro dva stupně Celsia teplejší než byl průměr mezi lety 1981 a 2010 (průměr činil 20,2 °C). Srážky byly méně než poloviční, než je obvyklé.
„Byl však významný rozdíl mezi Čechami, kde spadlo pouhých 37 procent, a Moravou, kde srážkové úhrny odpovídaly 70 procentům normálního stavu. Vyšší hodnota spadlých srážek pro území Moravy byla způsobena jedinou významnější srážkovou epizodou v červenci, která se vyskytla na severovýchodě Moravy,“ uvádí materiál.
U podzemních vod se situace nemění, zhoršení je pouze v povodí Labe od Orlice po Jizeru, na Lužnici a horní Ohři. „Vyhodnocení podzemních vod ukazuje, že u 70 procent mělkých vrtů se tento stav pohybuje na úrovni silného až mimořádného sucha,“ uvádějí ministerstva. Proti roku 2015, kdy bylo sucho enormní, je horší situace v povodí Jizery a Sázavy.
Stát očekává, že se situace na většině území ČR bude dál zhoršovat. Problémy se zásobováním vodou by mohly být u obcí, které jsou zásobované z malých zdrojů. U větších problém nehrozí.
Ministerstva spolupracují na vytvoření novely vodního zákona, která by se zaměřila právě na sucho.
„Pracovní znění navrhuje vytvoření komisí v jednotlivých krajích a obcích, které na základě nově pořízených plánů pro zvládání sucha a nedostatku vody budou moci vyhlašovat ‚stav nedostatku vody‘ a uplatnit určitá omezení pro například užívání vody, zejména pro zalévání, napouštění bazénů a mytí vozidel. Součástí novely samozřejmě nebude ‚znárodnění studní‘, ani možnost nařídit majitelům studní umožnit vodu využívat pro celou obec,“ dodává dokument.
Ministerstvo životního prostředí na adaptaci na sucho z evropského Operačního programu životní prostředí vyčlenilo 13,5 miliardy korun. Skoro 7,5 miliardy korun by mělo jít na financování obnovy a efektivního využívání zdrojů pitné vody, včetně obnovy vodárenské infrastruktury.
Na program hospodaření s vodou, takzvanou Dešťovku, bylo podáno 4 800 žádostí za 233 milionů korun. Tento program je financovaný z národních peněz.
Labe je 24 centimetrů pod hladinou sucha, odhalilo všechny hladové kameny:
25. července 2018 |
