Hybridní čmeláci jsou oproti druhům, které se přirozeně vyskytují v české krajině, výkonnější. Tito superčmeláci, jak jsou někdy kvůli své velikosti a výkonu nazýváni, jsou ale určeni pouze pro práci v uzavřených prostorech, tedy ve sklenících.
Základem DNA hybridů jsou čmeláci zemní, kombinují se ale s dalšími poddruhy, které nejsou v naší krajině běžné. Projevuje se to i na vzhledu, kdy se dají odlišit podle barvy. Hmyz je vyšlechtěný tak, aby tvořil velká hnízda se spoustou dělnic a byl efektivní v opylování.
„Čmeláci rodu Bombus jsou dlouhodobě celosvětově využíváni a stále více oceňováni jako vhodní a mnohdy obtížně nahraditelní opylovači rostlin v rámci zemědělské produkce ve sklenících, sadech i jiných kulturách,“ řekl Jindřich Novák z České inspekce životního prostředí (ČIŽP).
Význam jim přikládá i ministerstvo životního prostředí. „Roste také zájem širší veřejnosti o chov opylovačů. Tyto aktuální trendy vyvolávají zvýšenou poptávku na využití jedinců, resp. kolonií čmeláků pocházejících z umělých odchovů,“ píše resort ve svém věstníku.
Hybridy, kteří jsou pak dále šlechtěni, je ale možné používat jen v uzavřených prostorech. „Hybridní čmeláci mají pracovat ve sklenících, kde opylují rajčata, papriky. Nevadí jim být zavření v malém prostoru. Nejsou zmatení jako včely, které když nevidí sluníčko, nefungují,“ popsal rozdíl mezi opylovači Ondřej Hercog z organizace Čmeláci PLUS.
Čmeláci mají pestrou stravu, je proto možné používat je pro opylování nejrůznějších plodin. Dokážou opylovat květy s dlouhou trubkou i místa s malým množstvím pylu. „Lidé prostě potřebují čerstvou zeleninu a ovoce po celý rok, takže si vymysleli toto řešení,“ dodal.
Zmrazit, nebo spálit
Po splnění úkolu mají být správně hnízda čmeláků určených pro opylovací službu spálena, a to včetně matek. Důležité je, aby se žádný z nich nedostal do přírody. Už tak slabé populace některých našich druhů čmeláků by totiž mohly zaniknout.
„Hnízda se pálí po šesti až osmi týdnech. Kdyby se hybridi dostali ven, dokázali by ostatním druhům, které jsou v přírodě přirozené, vyluxovat všechnu potravu. Tento vyšlechtěný druh se používá na plantážích borůvek, ty ale odkvetou a hybridi odletí jinam. O potravu tak přijdou všichni ostatní,“ popsal problém skleníkových čmeláků v přírodě Hercog.
Není čmelák jako čmelák. Nekupujte nepůvodní druhy vhodné jen do skleníku |
Také ministerstvo životního prostředí uvádí, že je důležité používat tyto čmeláky jen v první vývojové fázi. Nutné je zamezení vzniku a vylétnutí „pohlavní generace“.
Hnízdo je po likvidaci nahrazeno dalším, aby se mohlo pokračovat v opylovacím procesu. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se tento u nás nepůvodní poddruh čmeláků snaží různí prodejci distribuovat mezi zájmové chovatele.
„Jeden podnikavý člověk zjistil, že je mezi lidmi zájem o hnízda čmeláků, platí se za ně zajímavé peníze. Prodejce neprodává čmeláky z přírody, ale z velkochovu z laboratoře, kteří jsou určeni jen pro práci v uzavřených prostorách,“ vytýká organizace Čmeláci PLUS na svých stránkách.
Až milionová pokuta
Krabice, ve kterých hnízdo zájemci dostanou, je ve vysokém stupni rozvoje. Hmyz je proto nutné po zmíněných šesti až osmi týdnech zlikvidovat.
„Chovatelům to ale nikdo neřekne. Hnízdo by se mělo nechat zmrazit nebo hodit do ohně. Nikdo ale nechce po dvou měsících spálit 2 500 korun,“ uvedl Hercog a dodal, že lidé místo toho vypouští čmeláky do přírody.
Odchyt čmeláků, jejich chov v zajetí, nebo dokonce prodej je však v Česku zakázaný. „Všichni čmeláci rodu Bombus jsou v ČR zařazeni mezi zvláště chráněné druhy. Vztahují se tak na ně základní podmínky ochrany a zákazy, mimo jiné zákaz je chytat, držet a chovat v zajetí nebo dopravovat, prodávat, vyměňovat a nabízet za účelem prodeje nebo výměny,“ uvedl Jindřich Novák z ČIŽP.
Je však možné udělit výjimku. Souhlas s nakládáním s hnízdy mají udělovat až na pět let příslušné krajské úřady. Podmínky pro udělování těchto výjimek, které však mají pouze formu doporučení, sjednotilo ministerstvo životního prostředí.
Pokud dojde k porušení těchto podmínek, hrozí resort udělením pokuty ve výši až jednoho milionu korun. Metodický pokyn, které ministerstvo vydalo, je však poměrně novou úpravou. V praxi ke kontrole situace, natož k rozdávání pokut nedochází.
„Krajské úřady jej (metodický pokyn) teprve postupně uplatňují v nyní vedených správních řízeních o udělení výjimek. Praktické zkušenosti s jeho zavedením KÚ zatím tedy nemají,“ uvedla mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová. Samotné povolení výjimek k držení či chovu by pak podle resortu bylo nadměrně administrativně náročné.
Řešením je biodiverzita
Legislativně je věc podle organizace Čmeláci PLUS špatně ošetřená. Krabici s hybridy je v praxi možné zakoupit na internetu. Často ale bez informací, jak s ní zacházet. V případě koupě hnízda by se měli chovatelé dožadovat oficiálního dokladu o původu kupovaných čmeláků, který je prodejce povinný poskytnout.
Řešením je podle organizace také odchov původních druhů čmeláků a zajištění biodiverzity. Jinak totiž hrozí, že budeme závislí jen na jednom druhu čmeláka, tak jako například v případě včely medonosné.
„Se ztrátou biodiverzity ztrácíme nejen krásu a bohatost přírody, ale také destabilizujeme ekologické procesy. V lepším případě budeme závislí na jednom druhu čmeláků, v horším případě je budeme muset chovat v laboratořích a pouštět je do přírody,“ vysvětlují nadšenci z organizace Čmelák PLUS.
Jak rozeznat hybridní čmeláky v přírodě
Zdroj: Čmeláci PLUS |
