Větší firmy se podle něj v podstatě musely zúčastňovat společenských akcí pořádaných různými stranami. Jako příklad uvedl sponzorskou večeři ODS na pražském Žofíně. "Nová huť tam samozřejmě byla, jenom nebyla vidět. Aby měl pan Klaus na volební kampaň, zaplatili jsme sto tisíc, protože jsme šetřili," řekl Velkoborský.
Dodal, že podniky nepřímo dávaly do politiky desítky milionů korun.
Nyní pro Novou huť i jiné podniky platí usnesení dozorčí rady. Zapovídají jakýmkoliv způsobem podporovat politické strany. U sponzorování musí být jasné, kam a na co peníze jdou. Navíc jde o nepatrné částky, uvedl bývalý ředitel. "A systém se změnil v tom, že funguje lobbing. Peníze nedáváte straně, dávají se lobbistovi, aby se někde přimluvil," dodal.
Velkoborský musel z čela největšího českého producenta oceli odejít v roce 1995 po sporech s tehdejším ministrem průmyslu Vladimírem Dlouhým. Loni v dubnu se na ředitelské místo vrátil, aby pomohl zadlužené firmě dostat se z nejhoršího. Před měsícem ho dozorčí rada společnosti odvolala.
Loni se octl na vrcholu kariéry: Z penze se vrátil podruhé do čela Nové huti. Vzpomněli si na něj v okamžiku, kdy byla huť v kolapsu - předlužená, ztrátová, blízko stávce a neschopná vyrábět. Svatopluk Velkoborský ji během několika měsíců stabilizoval. Přesto byl letos v létě odvolán. Důvody nikdo nevysvětlil. Ví se jen, že "starý pán" má osobitý názor na restrukturalizaci, neshodl se s mladšími členy představenstva a už nedokázal prosazovat v podniku svá rozhodnutí. A tak podruhé opustil honosnou ředitelskou pracovnu, chráněnou týmem sekretářek, a nyní v malé, neútulné místnosti dokončuje předání funkce.