Může za neštěstí příroda, anebo lidská činnost?
Většina města New Orleans leží jeden až šest metrů pod úrovní mořské hladiny. Je proto chráněno systémem hrází, protipovodňových bariér a kanálů, které regulují tok řeky Mississippi. Tyto hráze se mu zřejmě také staly osudnými.
Lidská činnost v posledních sto letech zničila mnoho přírodních překážek, které by chránily město před velkou vodou. "Lidé přímo či nepřímo způsobili, že 4000 kilometrů přírodních překážek bylo vystaveno erozi, především v posledních 50 letech," píše se ve zprávě Americké asociace stavebních inženýrů, která vyšla rok před katastrofou.
New Orleans byl postaven v deltě řeky Mississippi, v průměrné nadmořské "výšce" dva metry pod hladinou moře. Bylo proto vybudováno téměř dva tisíce kilometrů hrází a protipovodňových zdí. Jenže regulace také způsobila, že Mississippi přestala deltu zanášet naplaveninami a posilovat přírodní překážky. Město je velmi náchylné k povodním. Stačí, aby napršelo více než 25 milimetrů a nejméně v jedné čtvrti se objeví záplava.
Městu se nakonec stalo osudným jezero Pontchartrain, kde se provalila hráz (relativně slabá ve srovnání s mořskými hrázemi) a voda zaplavila město průrvou širokou asi 60 metrů. Brzy zaplavila čtyři pětiny New Orleansu. Kuriózní je, že přesně před tímto scénářem varovala již léta řada vědeckých institucí.
Proč město leží pod úrovní moře?
New Orleans byl založen francouzskými kolonisty v roce 1718. Umístěn byl přímo do delty veletoku Mississippi kvůli výhodné poloze pro zdejší přístav. Již tehdy se vědělo, že leží nejen pod úrovní mořské hladiny, ale i hladiny jezera Pontchartrain. Proto již v roce 1725 začaly vznikat první protizáplavové hráze.
Co přijde teď? Toxické jezero a hladové krysy...
Nově vzniklé "jezero", které pokrylo 80 procent milionové aglomerace, samo nezmizí. Bude muset být odčerpáno. Ženisté americké armády zatím vytvořili otvory v některých protináplavových bariérách, aby nechali vodu odtéct, zatímco se snaží utěsnit velké průrvy způsobené hurikánem Katrin.
Místní úřady odhadují, že voda bude ustupovat nejméně měsíc. Co se mezitím bude dít, bylo v nedávné minulosti rozebráno v některých katastrofických scénářích. V lednu letošního roku napsal vědecký popularizátor Chris Mooney v časopise American Prospect toto: "Těm, kteří se nestačí evakuovat, nezbude než vylézt na střechy a sdílet prostor s hladovými krysami, kousavými mravenci, nutriemi, hady a možná i aligátory. Z vody se mezitím stane nádrž plná splašků, benzinu, rafinovaných chemikálií a trosek.
List New Orleans Times-Picayune nedávno zveřejnil pětidílnou sérii článků nazvanou Washing Away (volně přeloženo "nechat se spláchnout".) V jedné kapitole docházejí autoři k následujícímu závěru: "Stovky tisíc lidí zůstanou bez domova, bude trvat měsíce, než se celá oblast vysuší a lidé zde budou moci opět žít. Ale nebudou mít k tomu mnoho důvodů. Zdejší ekonomika bude v troskách."
Kontakty pro české občany
- Velvyslanectví ČR ve Washingtonu
- e-mail: Con_Washington@embassy.mzv.cz
- fax: 001-202-363-6304
- telefon: 001-202-274-9118
- Konzulární odbor v Praze
- telefon: 224 182 833
Konta, kam můžete posílat finanční pomoc
- konto Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů - 51-2687890247/0100
- konto Nadace Adra - 211211211/0300, variabilní symbol 222
Co bude s těmi, kteří zůstali?
Přes opakované výzvy starosty města k okamžité evakuaci zůstala asi pětina lidí ve svých domovech. Každého z nich k tomu vedly různé důvody. Starší lidé odmítali opustit dům, v němž strávili většinu svého života. Mnozí neměli kam odjet. Bezdomovci vycítili, že nastal jejich čas: nyní bude všechno zboží v obchodech "zadarmo".
Povzbuzeni byli tím, že armáda sice vyhlásila stanné právo, nicméně zpočátku příliš nedbala na jeho dodržování. Rabovali totiž všichni - nejen bezdomovci, ale i počestní občané. "Teď už jde o záchranu holého života," odpovídali na otázky reportérů. Nejhůře jsou na tom tělesně handicapovaní lidé, kteří nedokážou vlastními silami vylézt na střechu a přivolat helikoptéru. Pokud nemají žádné příbuzné a nevlastní ani mobilní telefon, čeká je pravděpodobně pomalá smrt.
Jak zemřely tisíce lidí?
Podle starosty New Orleansu Raye Nagina zemřelo během řádění hurikánu Katrin a po protržení hráze několik tisíc lidí. Jaká to byla smrt? Lidé v pobřežních městečkách byli smeteni vlnami, které na ně vrhlo větrem bičované moře. Naproti tomu obyvatelé New Orleansu se často utopili ve svých domech, když voda začala nečekaně stoupat. Kdo se nedostal včas na střechu, měl smůlu. Lidé to zkoušeli všemi nástroji, které měli po ruce. Někteří se prosekali sekerou, jiní se ven dostali pomocí šroubováku.
Jak dlouho potrvá, než se lidé vrátí domů?
Všem je jasné, že se domů do New Orleansu jen tak nedostanou. Může to trvat týdny, než se budou moci vrátit do míst, kde stávaly jejich domovy. "Budeme se z toho vzpamatovávat velmi dlouho. Potrvá nám to roky," uvedl americký prezident George Bush. Ve zpustošeném městě je vyhlášen výjimečný stav. Vláda posílá postiženým předvařená jídla v hodnotě 5,4 milionu dolarů a kromě toho 13,4 milionu litrů vody denně. Na místo vyrazily tisíce záchranářů.
Starosta New Orleansu Ray Nagin odhaduje, že to potrvá měsíc či dva, než se budou moci místní lidé vrátit. Nejméně čtyři týdny, uvedl, záchranářům zabere, než odčerpají vodu z ulic. Pak teprve obyvatelé mohou začít s opravou elektrického vedení a vodovodního systému.
Situace bude velmi komplikovaná a ti, co se rozhodnou vrátit, budou žít pouze v provizorních podmínkách, cesta k normálu totiž potrvá mnohem déle. Na otázku, co bude v budoucnu s hlavním městem jazzu, nedokáže nikdo odpovědět. Objevily se dokonce názory, že celý New Orleans by měl být přestavěn. Odborníci varují, že hurikánů bude v příštích letech přibývat a jejich řádění budou především vystavena města na břehu Atlantického oceánu. Kromě New Orleansu je další na ráně i New York.
Experti odhadují, že rozsah škod v Louisianě a Mississippi se zatím pohybuje okolo 25 miliard dolarů. Škody by však mohly narůst až do stamiliardové částky. To zřejmě hravě překoná následky útoku na Světové obchodní centrum v roce 2001. Na přesnější odhady si musíme ještě počkat, velké plochy New Orleansu totiž stále zůstávají pod vodou. A tak evakuovaným lidem zatím nezbývá nic jiného než bezmocně sledovat televizní kanály, pokud k nim mají přístup, a čekat, co bude dál.
Může za to George Bush a jeho válka v Iráku?
Ačkoli mezi katastrofou v New Orleansu a válkou v Iráku nepanuje žádná zjevná souvislost, mnozí prezidenta viní z podílu na zaplavení města. Místní novináři upozorňují na to, že Bílý dům loni seškrtal výdaje na posílení ochrany proti hurikánům, aby mohl financovat bezpečnostní složky monitorující činnost osob podezřelých z přípravy teroristických útoků.
"V posledním rozpočtu navrhla administrativa prezidenta Bushe asi deset milionů dolarů na hlavní projekty v jižní Lousianě. To je šestina toho, co požadovaly místní úřady," napsala agentura Newhouse News Service. Média rovněž upozorňují na to, že mnozí vojáci z Národní gardy, kteří by za normálních okolností byli mobilizováni, aby pomáhali s evakuací, nyní slouží v Iráku.
Kam odešel milion lidí?
Ze dne na den se tisíce lidí ocitly bez střechy nad hlavou. Obyvatelé opustili New Orleans a nocují na dálničních odpočívadlech, v halách hotelů, tělocvičnách, ve stanech i v provizorních přístřešcích nejen v Louisianě, ale i v okolních státech. Ti, kteří měli peníze a štěstí, obsadili hotely a motely lemující hlavní cesty z města postiženého ničivým hurikánem Katrina.
Spousta lidí namítá, že si něco takového nemůže dovolit. "Na to prostě nemáme," citovala agentura Reuters Willieho Rhetta, řidiče autobusu, který ve městě zůstal, dokud ho policie neevakuovala. Mnoho lidí našlo ubytování v soukromí, ať u příbuzných, nebo úplně cizích lidí.
Na internetu se objevují stránky, kde lidé postiženým nabízejí ubytování u sebe doma. Někdy žádají symbolickou částku, jindy jim stačí pocit, že mohou pomoci. "Mám doma volnou místnost a vím, že ji lidé potřebují," řekla agentuře AP Fredia Raineyová ze západní části amerického státu Georgia. Za dolar denně nabízí postiženým pokoj. Na internetu se však objevují i nabídky ze vzdálených států, jako je Oregon či New Hampshire.
