Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hudebnice PJ Harvey nevykalkulovaně zpívá o sobě a občas také o dějinách

  9:15aktualizováno  27. října 14:40
PJ Harvey je pro hudební kritiku jedno z hlavních témat letošního roku. Její osmá sólová deska sbírá ceny, skvělé recenze. Podle Benjamina Slavíka nahrála už lepší desky. Ve čtvrtek 27. října umělkyně zazpívala vyprodané pražské Lucerně.

PJ Harvey na festivalu San Miguel Primavera Sound | foto: Inma Varandela

Koncert PJ Harvey byl pro Čechy dosud nenaplněným snem; zdát si ho nechávala generace vychovaná hlučnou alternativou devadesátých let; zdát si ho nechávají i poučení hipsteři, kteří vědí, že bez této paní by jejich idolky současných let musely vypadat, zpívat a znít úplně jinak; zdát si ho vlastně nechává úplně každý, kdo někdy chtěl jít na koncert svůdné ženy s názorem, pro niž mluvit sprostě je přirozené, nikoliv efektně hrané.

V přímém přenosu

PJ Harvey v Londýně

Kdo nesehnal vstupenky na pražský koncert, může mít alespoň nějakou náhradu: může na internetu shlédnout koncert 31. října v Royal Albert Hall. Cena za přenos v HD kvalitě jsou necelé tři libry. Přenos si lze objednat na http://www.pjharvey.net.

Tuzemský kult svéhlavé Angličanky byl vytvářen pozvolna, jeho základy byly položeny pevně: diskografie PJ Harvey totiž neví, co to je špatné nebo jen průměrné album. Nyní seznam tagujících sousloví, která hudební výstupy této ženy mezi roky 1992 a 2011definují. KURT COBAIN ZMALOVANÝ RUDOU RTĚNKOU; RIOT GRRRL V ART GALERII; ŽENA NA NOISU HLEDAJÍCÍ ČISTÉ MATEŘSKÉ CITY; CESTA ZA KATARZÍ # 1: KOUPÁNÍ SE V ŘECE; ŽENA Z VELKOMĚSTA POZORUJE SVÉ SPOLUOBČANY PŘI NÁKUPOVÁNÍ V MÓDNÍCH BUTICÍCH; AGRESE VYKŘIČENÁ PŘES TLUMIČ; CESTA ZA KATARZÍ # 2: HOVORY SE SAMOTNÝM BOHEM; NERADOSTNÉ POLITICKÉ SVĚDOMÍ.

PJ Harvey

PJ Harvey

V drtivé většině jmenovaných rolí se PJ Harvey nechala doprovázet nemainstreamovým hlukem a osobní přístup převážil autorské teze.

Mercury Prize je jedinou současnou hudební pop cenou, kterou lze označit za skutečně prestižní. Kromě PJ Harvey ji nikdo nezískal dvakrát. V obou případech hudebnice na nahrávkách mluvila více o svém okolí než o sobě samotné. Ona laureátská alba vznikla v letech 2000 a 2011. Podle autora tohoto textu jde v rámci tvorby PJ Harvey o nahrávky nejhorší (byť i tak pořád moc pěkné). To dvojí laureátství vypovídá o dvojím: a) o touhách hudebního businessu, b) o tom, že se hudební svět za posledních deset let zase tolik nezměnil.

PJ Harvey přijíždí Praze zazpívat kritiky válečných a politických aktivit své země ve zpravodajském, pozorovatelském tónu; citové a sexuální obsese zůstanou v pozadí.

Dámský sloupek pro Economist

Dojem z nejnovějších písniček PJ Harvey: uvědomění okolních hrůz. Dětí přicházejících o rodiče, morálních důsledků imperialismu své velké země. Vědomí, že válka neprospívá nikomu. Jedna ze silných vět zní na albu: „Viděla jsem věci, na které nikdy nezapomenu“ nebo „nech to shořet“. Umělkyně působí, jako by si zapnula televizi a najednou si díky zprávám BBC uvědomila, co všechno špatné se děje venku. A že ona - i když má třeba deprese - se má v podstatě fajn.

PJ Harvey

PJ Harvey

Více než kritičkou by PJ Harvey ráda byla odvážnou reportérkou. Její reportáž nemá být lokálně anglická, má být anti-reklamou na násilné konflikty po celém světě. Ví, že osobní soud má omezenou relevanci. A že nejsilnější je realistické minimalistické zobrazení - s maximální redukcí komentáře. Něco takového je jednou z nejtěžších met popmusic. Autor tohoto textu si nevzpomíná, kdy to někomu naplno vyšlo. Něco takového je pro ženy - jako bytosti, co se rychleji dojímají, rozčilují, smějí, propukají v pláč - obyčejně těžší než pro muže. Přirozené předpoklady, které determinují výsledek projevu, totiž nelze ignorovat.

Možná si někdo z vás vzpomenete na loňské album srílanské raperky M.I.A.; mezi věci, které nemá ráda, patří faleš západní demokracie. Důsledek je u PJ Harvey a M.I.A. podobný: osobní nutnost vyjádřit se, upozornit. Ženská rétorika pro podobná témata vytváří zajímavou atmosféru: fejeton, který se neubrání, ačkoliv by chtěl, emočnímu výlevu. Vlastně zpívají fejetony, v nichž nepodávají žádnou prudkou reflexi. Ten ženský sloupek však není určen pro Cosmopolitan, nýbrž pro výběrový časopis Economist. Autor tohoto textu ovšem nezastírá, že od PJ Harvey nejraději slýchává věty jiného typu, než jsou primárně politické obrazy – například „i piss your soul“ nebo „your lips taste like a poison, everything is a poison“.

Emancipace + rock'n'roll + klaustrofobie

Na PJ Harvey lze aplikovat klasický model: žena z trochu větší vsi přijela udělat kariéru do velkého města. Skutečnost, že si ji oblíbili správní lidé, není zanedbatelná. John Peel, Mick Harvey, Flood nebo John Parish jí sice kariéru neudělali, ale dobře jí radili, ukazovali cestu. Vyrůstala na malém městě, v sommersteském Yeovilu. Doma znělo staré dřevní blues či Bob Dylan nebo Captain Beefheart. Dost z nich jí v hlavě zůstalo.

PJ Harvey

PJ Harvey

Nástup PJ Harvey na scénu kopíroval tři výrazné tendence popmusic. První: počátkem devadesátých let měli ti, kteří chtěli dělat rock'n'roll, vztek a deprese mnohem častěji než hedonistickou touhu vládnou a být slavný. Na tomto nejvíce peněz a později také slz vydělala Nirvana a celé džínové hnutí neumytých vlasů a kostkovaných košil, tedy grunge; to se však týkalo především USA. Druhá tendence: tehdejší filtrací osobní deziluze bylo vytváření klaustrofobních atmosfér a pocitů; na tomto zase nejvíce peněz vydělali Radiohead (s jejich zpěvákem, stále ještě dnes Bohem smutných dětí, Thomem Yorkem si později PJ Harvey zazpívala jednu ze svých průměrnějších písniček) a další kapely a projekty z UK, třeba Portishead. Třetí tendence: tehdejším mainstreamovým trendem byly ženy drsného sex-appealu; probíhala přitažlivá popová emancipace: cool zpěvačka není ta, která zpívá, co jí řekne producent, nýbrž ta, jež má vlastní názor, sama si píše texty, skládá písničky a zpívá. To vše proto, aby něco sdělila. Příklad: Björk.

PJ Harvey je však asi jediné jméno, v němž se ony popisované tendence snoubí. Její alba z let 1992 a 1993 - Dry a Rid Of Me - jsou vzteklá, hlasitá, punková, ale uzavřená do sebe. Právě kvůli té obsažené samotě jsou tak destruktivní.

První nesvůdné album

Současná PJ Harvey se tedy soustředí na témata obecnější platnosti. Nicméně hlavní pohnutka k natočení alba s politickým a neosobním tématem byla zcela osobní. Umělkyni je čtyřicet a na důležitosti pro ni nabývají jiné věci, jiní lidé. Hudebně vzniká dílo vůbec ne prázdné, avšak něco mu chybí. Její vrcholná alba byla napnutou gumou, měla v sobě napětí, byla přetlakovaná. Teď tenze chybí - není problém cítit, oč jí jde, ale být tím pohlcen; hlavní rozdíl mezi minulými alby se jmenuje poloviční intenzita. Nesouvisí to s hudební složkou, se zpěvem, nýbrž s texty, které si ve vztahu k posluchači vybírají hrbolatou střední cestu. Nejsou erudovanou analýzou či politickou kritikou, z níž bychom si pamatovali buď hloubku, nebo silný postoj; nejsou ani emočním nátlakem, jež chytne a nepustí. Jsou přesně mezi tím vším.

PJ Harvey

PJ Harvey

PJ Harvey nikdy neplatila za umělkyni osobních kompromisů – lhostejno, zda šlo o hutně projevený vztek nebo o pracně hledanou osobní rovnováhu. Buď se nacházela v extrémních polohách, anebo byla koncepční: svůj vztek účelově tlumila či sama sebe zasadila do artových kontextů a stylizací mezi noise a elektroniku. To byly i její nejlepší desky: Uh Huh Her a To Bring You My Love. Ty její nejlepší momenty přitom v sobě nesly silné politikum! - rozdíl byl v tom, že nebylo vnější, ale vnitřní.

Psal se rok 1995, v PJ Harvey se začala probouzet matka. O citu, který je povznášející, blahodárný, ale také skličující, těžký napsala skvělou desku; překlad jejího názvu zněl Vzít si mou lásku. Bylo to album o tom, že se něco ve mně probouzí: sice nevím, co to je, nerozumím tomu dost dobře, ovšem je mou povinností to poznat. Nejedna žena zde mohla najít pomocnou mapu pro svojí vlastní cestu. Nejsou to jen trable slečny Polly.

PJ Harvey

PJ Harvey

Katarzní útěky

Písničky na albu Let England Shake mohou být vnímány coby prostředek jistého druhu katarze pro tuto umělkyni. Najít smír sama se sebou tím, že svět kolem sebe pojmenuju, ale nepřijmu jej za vlastní. Lze to označit za útěk k odpovědnosti.

Ale taková katarze se u PJ Harvey už vyskytla – a v podařenější podobě! V roce 1998 hledala touhu: to album se jmenovalo Is This Desire? V hlučném komerčním světě ji nenacházela. Rozhodla se odejít do polí, přírody, na romantické břehy řek. Deska o tom, jak splynout s přírodou.

V roce 2007 byla stresovaná a vyčerpaná městským hlukem. Osobní řešení – na albu White Chalk - mělo radikálnější formu. Ve zvuku nahrávky hudebnice zrušila kytaru, basu, bicí. Řekla, že už dál nebude hrát rock'n'roll (v té době také téměř nekoncertovala). Sama seděla za pianem a zpívala Bohu. Mluvila k němu, radila se s ním, hledala další cesty a očištění. Bylo to silné. Tady se dotkla metafyzických podstat lidského žití: Eva se po svých sexuálních dobrodružstvích v hříšném světě vrací do biblického ráje. Na promofotkách k White Chalk byla zabalená do bílého závoje.

PJ Harvey na festivalu San Miguel Primavera Sound

PJ Harvey na festivalu San Miguel Primavera Sound

Ve srovnání s těmito dvěma alby vyznívají texty z Let England Shake coby sled rychlých obrázků z fotoaparátu. Nicméně nejde o samoúčelné provolávání politických gest, jak to provozuje Bono, jak to dělají Manic Street Preachers. Na rozdíl od nich se deska Let England Shake vyznačuje uvěřitelnou touhou mluvit, nevykalkulovaně něco vyslovit o světě a dějinách. Což neznamená, že to musíme přijímat, že nás to musí bavit a promlouvat k nám. Ale bez ohledu na tuto naši zdrženlivost si takoví umělci zaslouží osobního uznání.

Anebo ještě jinak: Let England Shake jsou moc fajn písničky. Doporučuju.



Autor:


ZPRÁVY: Exministr vnitra Hradílek ukončil hladovku. Donutila ho rodina



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.