Na pódiu byla cítit pohoda jako v dobách vaší největší slávy. Dovolte tedy parafrázovat jednu z vašich skladeb - a co dál?
Pokud se všichni shodneme, chceme hrát dvakrát ročně. Jednou vždy na vlastním festivalu v Lipnici nad Sázavou pod širým nebem, což bude poprvé tuto sobotu, a poté někdy před Vánocemi při zimním slunovratu v Akropoli. Zbytek nechci předjímat. Příští rok máme dvacetileté výročí, na které se budeme připravovat, a uvidíme, zda to zůstane pouze v této formě. Zatím nám to takhle vyhovuje, protože máme všichni vlastní aktivity.
Založit si vlastní festival byl váš nápad?
Na jaře mi zemřel otec, který se o Hudbu Praha po celou dobu trvání kapely staral na zkouškách a při soustředěních, takže jsme se dohodli, že mu uděláme památeční koncert a založíme tradici. Do toho navíc zesnul i náš dlouholetý baskytarista Ivan Wünsch, takže ten důvod je dvojnásobný. V Lipnici je přírodní amfiteátr, kde vždy zahrajeme my, naši přátelé a zároveň začínající kapely. Letos vystoupí například Perpetum debile, Fousatej hat, Red Nose či Divoký srdce. Výtěžek pak věnujeme na konto Člověk v tísni.
Připravuje Hudba Praha na koncerty i nějaké úplně nové písničky?
Na to ještě není ten správný čas. Máme jinou ideu, a to připomenout písně, jež jsme nehráli třeba deset let. Některé z nich dokonce nikdy nevyšly ani na žádném nosiči. Je jich dost, a tak z nich uděláme vlastní cover verze, a pak se uvidí.
Existuje možnost, že je vydáte na CD?
To také nechci předjímat, mně by se to sice líbilo, ale záleží na jednání s hudebními společnostmi. Já mám představu, že bychom raději udělali živý záznam z velkého koncertu na oslavu našich narozenin, kde by hrály i některé jiné kapely, co tam budou vystupovat. Každopádně živáky jsou lepší než studiové nahrávky, protože je z nich cítit energie, kterou ve studiu nikdy nezískáte.
Pokud se všichni shodneme, chceme hrát dvakrát ročně. Jednou vždy na vlastním festivalu v Lipnici nad Sázavou pod širým nebem, což bude poprvé tuto sobotu, a poté někdy před Vánocemi při zimním slunovratu v Akropoli. Zbytek nechci předjímat. Příští rok máme dvacetileté výročí, na které se budeme připravovat, a uvidíme, zda to zůstane pouze v této formě. Zatím nám to takhle vyhovuje, protože máme všichni vlastní aktivity.
Založit si vlastní festival byl váš nápad?
Na jaře mi zemřel otec, který se o Hudbu Praha po celou dobu trvání kapely staral na zkouškách a při soustředěních, takže jsme se dohodli, že mu uděláme památeční koncert a založíme tradici. Do toho navíc zesnul i náš dlouholetý baskytarista Ivan Wünsch, takže ten důvod je dvojnásobný. V Lipnici je přírodní amfiteátr, kde vždy zahrajeme my, naši přátelé a zároveň začínající kapely. Letos vystoupí například Perpetum debile, Fousatej hat, Red Nose či Divoký srdce. Výtěžek pak věnujeme na konto Člověk v tísni.
Připravuje Hudba Praha na koncerty i nějaké úplně nové písničky?
Na to ještě není ten správný čas. Máme jinou ideu, a to připomenout písně, jež jsme nehráli třeba deset let. Některé z nich dokonce nikdy nevyšly ani na žádném nosiči. Je jich dost, a tak z nich uděláme vlastní cover verze, a pak se uvidí.
Existuje možnost, že je vydáte na CD?
To také nechci předjímat, mně by se to sice líbilo, ale záleží na jednání s hudebními společnostmi. Já mám představu, že bychom raději udělali živý záznam z velkého koncertu na oslavu našich narozenin, kde by hrály i některé jiné kapely, co tam budou vystupovat. Každopádně živáky jsou lepší než studiové nahrávky, protože je z nich cítit energie, kterou ve studiu nikdy nezískáte.
