Prvním z nich je planetární mlhovina NGC 2392, zářící pozůstatek hvězdy podobné Slunci. Ppoprvé je pozoroval astronom sirem William Herschel v roce 1787, a nazval ji mlhovinou "Eskymák" (Eskimo Nebula). Při pozorování zemskými dalekohledy totiž připomínal obličej zahalený v kožené kapuci. Mlhovina je od Země vzdálena asi 5000 světelných let.
Hubbleův teleskop zachycuje "kapuci" jako prstenec objektů, které připomínají komety. Uprostřed se nachází vyhasínající hvězda. Dusík září na záběru červeně, vodík zeleně, kyslík modře a helium fialově. Těsné okolí hvězdy vyplňují jasně zářící "bubliny" z různých látek.
Astronomové se domnívají, že se mlhovina začala formovat před deseti tisíci let, když začala vyhasínající hvězda vystřelovat do vesmíru různé objekty. Prstenec hustých materiálů kolem rovníku hvězdy se prý vytvořil v průběhu fáze červeného obra - před odhozením vnějšího obalu hvězdy.
Druhý objekt zachycený vesmírnou kamerou je skupina galaxií Abell 2218, nacházející se asi 2 miliardy světelných let od Země. Skupina se chová jako obrovská kosmická čočka. Její gravitační pole ovlivňuje světlo daleko vzdálenějších galaxií, které se nacházejí za ní.
Hubbleův teleskop vyfotografoval Abel 2218 barevně. "Poprvé tak můžeme pozorovat vnitřní barevnou strukturu některých značně vzdálených galaxií. To nám umožňuje získat nové poznatky o charakteru mladších galaxií," říká Richard Ellis z Technologického institutu v Kalifornii.
"Díky skvěle odvedené práci kosmonautů je teleskop lepší, než kdyby byl nový," prohlásil dr. Ed Weiler, administrátor NASA pro vesmírnou vědu. Podle Stevena Beckwitha z Space Telescope Science Institute je observatoř v lepším stavu, než ve kterém se nacházela před poruchou čtvrtého gyroskopu.
 Skupina galaxií Abel 2218. |
 Mlhovina "Eskymák" |
