Počtem obětí se ta tragédie řadí mezi největší u nás. Nejmladšímu dítěti, které zůstalo mrtvé před hrotovickým zámkem, byly teprve čtyři roky. A nejstarší osoba, která zahynula po pádu letecké pumy, byla na světě 68 let.
Události z konce druhé světové války si lidé v Hrotovicích pravidelně připomínají v předvečer výročí tragédie - při shromáždění před zámkem. Letos tomu nebylo jinak.
"Toto náměstí bylo před osmašedesáti lety svědkem lidské tragédie. Jsem ráda, že také hrotovické děti i mladí lidé přišli na toto památné místo, aby uctili ty, kteří zaplatili svými životy v prvních minutách svobody," poděkovala starostka města Hana Škodová účastníkům setkání, kterých přišlo asi na dvě stovky.
Co se v Hrotovicích v květnu 1945 stalo? Kolem výbuchu na náměstí byly dohady více či méně poplatné době svého vzniku.
Mělo je definitivně vyřešit seriózní šetření Vojenského historického ústavu Praha a následně i Kriminalistického ústavu při tehdejší Federální kriminální policii v Praze.
V roce 1992 se pak potvrdila původní verze o třech leteckých bombách shozených omylem ze sovětského letadla. To dokládala očitá svědectví žijících hrotovických občanů.
Ale pozor - v 70. letech minulého století byla tato verze nahrazena jinou - o německých dělostřeleckých granátech vypálených od Myslibořic.
Politováníhodný omyl, jakých se na konci války stala spousta
I když při šetření v roce 1992 nedokázali specialisté určit přesně druh vybuchlé munice, jednoznačně popřeli možnost výbuchu dělostřelecké střely ráže 150 mm, kterou obhajovala verze ze 70. let.
"Ano, 114 obětí bylo hodně. Šlo o politováníhodný omyl, jakých se stalo na úplném konci války v republice víc. Kromě Hrotovic na Vysočině k podobným neštěstím došlo taky na několika místech v severních Čechách," řekl Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu Praha.
Hrotovice patřily k těm nejpostiženějším místům. "Počítali jsme to a sovětské útoky obecně v posledních dvou dnech války stály na našem území život celkem 1 200 až
1 500 lidí. Z některých míst nejsou přesně doložené počty obětí," zmínil dále historik Rajlich.
Přes šest desítek obětí měl letecký útok, ke kterému došlo 7. května 1945 v Dalešicích. "Také 9. května dopadaly letecké bomby na Nové Město na Moravě a Žďár nad Sázavou a další místa v kraji," řekl Radim Chrást z Československé obce legionářské a dodal, že boje skončily oficiálně až 17. května, podle některých sovětských historiků dokonce až 28. května 1945.
V kraji se konaly v uplynulých dnech desítky pietních vzpomínkových akcí k uctění obětí druhé světové války, například také ve Velkém Meziříčí, Jihlavě a Třešti.
V Třešti si mohou v těchto dnech zájemci i prohlédnout výstavu ze života několika mladých děvčat v ghettu v Terezíně. Expozice v bývalé židovské synagoze potrvá do 15. června. V květnu je otevřená ve všední dny od 8 do 12 a od 13 do 17 hodin.
