Mariu Jaramillaovou probudili uprostřed noci její vyděšení mezci. Vyhlédla proto oknem do zahrady, kde spatřila hrocha na půlnoční procházce, který prozkoumával okolí jejího domu a hledal něco k snědku. „Všechny nás to vyděsilo,“ popsala jednačtyřicetiletá Jaramillaová.
Hroši se poslední dobou ulicemi venkovského Doradalu procházejí často. Městečko je vzdálené přibližně čtyři hodiny jízdy od Medellínu, druhého největšího města Kolumbie. Čas od času zvířata zavítají také na místní fotbalové hřiště nebo dokonce na náměstí.
Podle listu Yucatan Times žije v této oblasti u kolumbijské řeky Magdaleny nejméně osmdesát hrochů. Všichni jsou potomky čtveřice hrochů, které do země v osmdesátých letech přivezl narkobaron Pablo Escobar, aby se jimi kochal na svém proslulém ranči.
Hroši se časem přemnožili a kolumbijské úřady se nyní obávají, že jednoho dne začnou útočit na lidi. Tato zvířata vážící až tři tuny mohou být agresivní. V domovské Africe hroši každoročně zabijí více lidí než jakékoliv jiné volně žijící zvíře. Podle odborníků navíc ohrožují kolumbijskou faunu i flóru.
Escobar v osmdesátých letech, kdy bylo jeho impérium na vrcholu, choval tato majestátní zvířata ve své soukromé zoo v haciendě Nápoles, kde měl také další exotická zvířata, například žirafy a slony. Po jeho smrti v roce 1993 většina zvířat uhynula nebo byla přemístěna. Hroši tu ale zůstali opuštění.
Městečko Doradal leží několik hodin cesty od Medellínu:
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Obyvatelé se hrochů obávají, vítají ale ekonomický přínos
Když se Escobarovova farma nakonec rozpadla, hroši se vzhledem k ideálním podmínkám okamžitě rozmnožili. V oblasti mají k dispozici rozlehlá jezera, potoky, hojné pastviny a nežijí tu žádní predátoři, kterých by se museli obávat.
Čínský turista si chtěl vyfotit hrocha. Zvíře ho smrtelně pokousalo |
Děti v místní základní škole už si zvykly na tabule podél silnice, které je varují před neustálou přítomností hrochů.
„Je to něco, co nás opravdu znepokojuje. Musíme se s dětmi zdržovat po celou dobu vyučování ve škole, abychom se vyhnuli nehodám,“ popisuje učitel Wilber Quiñonez.
Ačkoli tu hroch zatím nikoho nenapadl, podle odborníků je to vzhledem k jejich rostoucímu počtu časem nevyhnutelné. Mnoho místních obyvatel nicméně tato zvířata navzdory nebezpečí zbožňuje kvůli jejich ekonomickému dopadu - jezdí sem za nimi turisté, kteří tu utrácejí nemalé peníze.
Ne všem se ale přítomnost hrochů zamlouvá. Místní obyvatel Giver Cardona popsal, že když jel v únoru ráno do práce, narazil v zatáčce do velkého tmavého předmětu. „Oddechl jsem si, že se hroch vyděsil stejně jako já a utekl. Od toho okamžiku jezdím pomalu a bojím se každého pohybu,“ říká.
Sterilizace není dostačujícím řešením
Podle vědců z Kalifornské univerzity v San Diegu je také problematické, že hroši vytlačují místní rostlinné i živočišné druhy a negativně ovlivňují životní prostředí. Především mění kvalitu vody, ve které tráví většinu času.
„Má to řadu negativních důsledků, včetně výskytu škodlivých řas a bakterií. Pokud se jejich populace bude nadále zvětšovat, budou dopady mnohem závažnější,“ vysvětluje biolog Jonathan Shurin.
Zlatá klec plná násilí a drog. Escobarova vdova vzpomíná ve zlém |
Kolumbijské úřady se proto snaží najít řešení, jak se s hrochy humánně vypořádat. Jednou z cest je například sterilizace, kterou už loni veterináři provedli u jedné z hroších samic. Další sterilizace plánují koncem roku.
„S větší pomocí a více penězi bychom mohli být efektivnější, mohli bychom provést více sterilizací,“ popisuje státní veterinářka Gina Sernová. Podle ní je nutné vytvořit více bariér, které by hrochy udržely jen na určitých místech a zabránily střetům s lidmi.
Při současném tempu, s jakým hroši přibývají, ale sterilizace nebudou podle odborníků stačit a je potřeba najít další vhodná opatření. Odhaduje se, že počet hrochů se v příštích deseti letech zčtyřnásobí.
