Nacistický novinář Karel Lažnovský pak zemřel na otravu 10. října 1941. Infikované obložené chlebíčky mu nabídl na Úřadu vlády český premiér Alois Eliáš. Lažnovského považoval za velmi nebezpečného a vlivného propagandistu, jehož pronacistickým názorům naslouchalo stále více Čechů. Proto Eliáš neváhal Lažnovského osobně zlikvidovat.
Kolaborantův pohřeb přerostl v pompézní oslavu loajality Čechů k velkoněmecké říši, na níž měl hlavní slovo přední aktivista Emanuel Moravec. A pompézní byl tedy i Lažnovského hrob v Praze-Strašnicích.
Platí Pražský hrad hrob nacistickému kolaborantovi?
"Okázalost Lažnovského hrobu natolik provokovala, že ho lidé krátce po osvobození pobořili," říká Jan B. Uhlíř z Vojenského historického ústavu. Vypátral, že do téhož "zdánlivě uvolněného" hrobu byla po válce uložena urna popraveného Emila Soboty.
Když to prý zjistil, byl ohromen. "A že tam může být i urna Lažnovského? Stále to beru za těžko uvěřitelnou věc – je to příliš čerstvé. Ta záhada se musí objasnit," míní historik.
Je totiž možné, že ostatky ministerského rady spočívají ve společném hrobě s kolaborantem Lažnovským dodnes.
"Nelze to vůbec vyloučit," připouští expert na dobu protektorátu Jan Kuklík z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. A věří, že zveřejnění ostudného faktu může objasnit, kdo všechno je vlastně v rodinném hrobu Emila Soboty pochován.
V záznamech strašnického hřbitova totiž stojí, že urna s ministerským radou byla do hrobu uložena 7. listopadu 1941, ačkoliv byl popraven o čtyři roky později. Tomuto datu však naprosto přesně odpovídá termín uložení Lažnovského ostatků.
"Opravdu nevím, jak je to možné, ale tak to tu máme zapsáno. Historici nás už nedávno upozornili, že kolem hrobu doktora Soboty není vše v pořádku," potvrzuje Miluše Hamerníková ze Správy strašnického hřbitova.
Záznamy navíc vypovídají o tom, že správa Pražského hradu platí hrob svého popraveného pracovníka Emila Soboty od 7. listopadu 1941 do 7. listopadu 2006. Poté bude hrob – vzhledem k hrdinství ministerského rady v letech nacistické okupace – prohlášen čestným pohřebištěm, které nelze zrušit.
O tom, že v Sobotově hrobu jsou dodnes ostatky kolaboranta Lažnovského, nechce Miluše Hamerníková spekulovat. "Zatím můžeme říct jen to, že původně patřil hrob Karlu Lažnovskému, ale nikde v záznamech nestojí, zda a kam byl přemístěn," dodává.
Bez Sobotových postřehů nelze pochopit okupaci
Profesor Jan Kuklík považuje Emila Sobotu pro Česko za natolik významnou osobu, že rovněž on doporučuje pečlivý průzkum archivů, ale i pietní prohlídku jeho hrobu.
"Bez studia Sobotovy analýzy "Co to byl protektorát" či jeho válečných "Glos" (zakopal je na zahradě své chaty – pozn. red.), nelze pochopit, co vše se v protektorátu za války odehrávalo, natož všechny důležité sociální a právní souvislosti. Sobotovy úsudky působí i jednašedesát let od jeho vraždy doslova jako zjevení. Čerpají z nich celé generace historiků," připomíná Sobotovy zásluhy profesor Kuklík.
