O stanovení hranice věku odchodu do důchodu sváděla ještě nedávno koalice boj, ale pak se na 65 letech shodla, i když šéf ANO a ministr financí Andrej Babiš upozorňoval, že to bude mít také rozpočtové dopady.
Čím nižší bude důchodový věk, tím to bude podle něj pro stát dražší. „Chtěli jsme vést nějakou debatu, že nás to bude stát 67 miliard. Lidé musí vědět, že to má přímou návaznost na rozpočet,“ řekl dříve Babiš. Pak se ale i on přizpůsobil tomu, že na 65 letech hodně záleželo ČSSD.
Navíc ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v parlamentu otevřeně přiznala, že ani „pevné“ určení důchodového věku ve skutečnosti až zase tak pevné nebude. Nastavení důchodového věku se totiž bude hodnotit pravidelně - jednou za pět let. A když se bude průměrný lidský věk prodlužovat, strop se bude revidovat. Tak, aby stále platilo, že čtvrtinu svého života prožijí lidé v důchodu.
Kvůli tomu vládu v parlamentu kritizovali opoziční komunisté. Poslanec Miroslav Opálka také vládě vytkl, že se svým návrhem přichází až po třech letech. Nastavení důchodové hranice 65 let označil za správné a bude mít podle něj podporu komunistické strany.
„Z mého pohledu se jedná spíše o zavřené oči a neochotu řešit budoucnost,“ kritizovala vládu poslankyně opoziční TOP 09, místopředsedkyně strany Jitka Chalánková. Krok vlády označila za marketingový tah. „Je nutná dohoda napříč spektrem,“ vybídla vládní koalici Chalánková. Vytkla současné koalici, že zrušila „alespoň nějakou“ důchodovou reformu, kterou prosadila bývalá pravicová vláda. Opoziční strany ale neprosadily zamítnutí návrhu, který tak prošel do dalšího jednání, a budou se jím nyní zabývat výbory Sněmovny.
