Potvrdil to nejdříve zástupce vedoucího ekonomického odboru uherskohradišťské radnice Roman Kapusta a poté i místostarosta Libor Karásek (ODS).
"Oslovíme minimálně osm až deset bankovních ústavů. Ty peníze potřebujeme buď na dokončení, nebo na zahájení velkých strategických investičních akcí," vysvětlil místostarosta.
Radní už dříve oznámili, že sto až sto dvacet milionů korun chtějí uvolnit na přestavbu zchátralého sportovního stadionu. V prosinci nejspíš od státu převezmou areál bývalých kasáren s šesti desítkami budov a jen za projektovou dokumentaci zaplatí dva miliony korun.
Navíc připravují gigantickou výstavbu hráze suchého poldru s komunikací. "Na všechny tyto akce můžeme úvěr použít. Největší výdaje bude asi představovat stadion, ale nebude to ani polovina úvěru," počítá místostarosta.
Být město závislé jen na státních dotacích a na běžných příjmech, asi by se všechny akce ještě dlouho vlekly. "Ten problém je jasný. Chce město výrazně pohnout se svými strategickými investicemi a dokončit je místo v roce 2005 o dva nebo o tři roky dřív? Jestliže ano, pak si na to musí půjčit," tvrdí Libor Karásek.
Třebaže místostarosta slíbil, že obyvatelé města zadlužení nepocítí a běžných investičních akcí se splátka úvěru nijak nedotkne, opozice krok radních nepřijímá s velkým pochopením.
"Tak lehké to nebude. Očekávám velký boj o rozpočet na rok 2002," předvídá zastupitel a radní Antonín Seďa (ČSSD). "V poslední době se s městským rozpočtem zachází tak, že by nám brzy mohly chybět peníze. A půjčka sto milionů? Kdybychom o ni nežádali a nechali hospodařit vlastní peníze, budeme na tom možná lépe."
Takové tvrzení ale místostarosta Karásek odmítá. Město si podle něj dojedná dlouhodobý úvěr s maximálně výhodnými úrokovými podmínkami. V praxi to znamená, že půjde o úvěr, který bude Uherské Hradiště splácet osm až deset let a který začne využívat až v roce 2002, nebo 2003.
Petr Vinš z agentury Czech Rating Agency, která každoročně hodnotí hospodaření měst v České republice, se domnívá, že i při výhodných podmínkách může stomilionový úvěr znamenat "značné pnutí v rozpočtu malého města a omezení jeho finanční variability".
Agentura před rokem udělila hospodaření města příznivé hodnocení a připojila také pozitivní výhled. Zdůvodnila to právě snížením dluhového zatížení města, to podle agenturní zprávy dosahovalo přibližně šedesát milionů korun.
Teď se ale dluh znovu podstatně zvýší. "Pokud jsou investice, kvůli kterým město žádá o úvěr, nezbytné a vylepší prostředí v regionu, ke snížení hodnocení kvůli tomu dojít nemusí. Jen bychom už asi příště nepřipojili ten pozitivní výhled," předvídá Petr Vinš.
Zároveň se domnívá, že Uherské Hradiště by se splácením úvěru nemělo mít žádné problémy, pokud jej bude splácet alespoň deset let. "Snad by město v krajním případě zvládlo i osmiletou lhůtu," uvažuje Vinš.
