Hrad propuštění osmaosmdesátileté prokurátorky, která se podílela na justiční vraždě Milady Horákové, zvažoval již loni. Místo toho ale lidé z legislativního odboru prezidentské kanceláře letos v únoru podle LN potají upozornili soudy, že by se na Brožovou-Polednovou mohly vztahovat dávné prezidentské amnestie.
Královéhradecký krajský soud pak opravdu před měsícem rozhodl, že tři amnestie z let 1953, 1955 a 1990 ubírají Brožové-Polednové po dvou letech z jejího šestiletého trestu, a prokurátorka by měla být okamžitě propuštěna.
Žalobci ale proti verdiktu podali stížnost a o možném propuštění vězeňkyně musel minulou středu rozhodnout Vrchní soud v Praze. Výsledek zatím neoznámil, podle neoficiálních informací deníku Právo ponechali soudci Brožové-Polednové z jejího trestu tři roky.
Důvěrný zdroj Lidovým novinám řekl, že prezidentská kancelář proto znovu začala na amnestii pro bývalou prokurátorku pracovat. Klausův kancléř Jiří Weigl i jeho zástupce Petr Hájek přípravu milosti pro Brožovou-Polednovou odmítli potvrdit. "Nemohu se k tomu vůbec vyjadřovat, řeknu no comment," uvedl Hájek.
Na možnost amnestie nikdo během procesu s prokurátorkou neupozornil, advokát i soudci však vyváznou bez postihu. Podle mluvčí České advokátní komory Ivy Chaloupkové prokurátorka o dopadu amnestií dopředu věděla, nechtěla je ale ve svůj prospěch využít.
"Dotyčný advokát... postupoval naprosto v souladu se zákonem o advokacii, když se v tomto konkrétním případu řídil pokyny své klientky, která si využití amnestie pro sebe nepřála," vysvětlila Chaloupková.
Ludmila Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Z šestiletého trestu si odseděla jeden rok ve věznici ve Světlé nad Sázavou.
