Od té doby uplynul rok. Byl to konec třináctileté Havlovy éry. A začalo období „zvykání i rozčarování“. Havel se téměř jako po návratu z vězení začal seznamovat s životem obyčejného člověka.
Ze dne na den neměl po ruce stočlenný tým lidí, který by vyřizoval nával korespondence, telefonáty od světových státníků. Paradoxně měl najednou více práce než dřív. „Život se mu nezvolnil. Sice byl víckrát na dovolené, ale dny mu stále zaplňuje nával povinností,“ říká bývalý kancléř Ivo Mathé.
Po svém odchodu se Havel snažil vytratit z očí veřejnosti. Střežil si své soukromí. Tajil první dovolenou v Karibiku, odkud se vydal přímo na inauguraci svého nástupce Václava Klause. Ale nestal se běžným občanem, jak si přál. Zůstal žádanou celebritou, a to více ve světě než doma.
Českou politiku nekomentuji
Úzkostlivě se bránil a trvale brání komentářům politického dění v Česku. „Škoda jen, že jeho pohled je až příliš často upřen do zahraničí a mnohem méně na to, co se děje v Česku. Má lidem co říct,“ míní biskup Václav Malý.
Úvodní půlrok mlčení přerušil jen před referendem o vstupu Česka do Evropské unie loni v červnu. Tehdy přišel na koncert sdružení Ano pro Evropu a vyzval k hlasování pro členství.
Podobně jako několikrát předtím se opřel do Václava Klause, který v souvislosti s EU varuje před ztrátou suverenity. „Zdá se mi, že suverenita všech poctivých občanů bude naopak posílena,“ prohlásil exprezident.
Až na podzim se Havel začal více vracet do veřejného života. Jednak to jemu samému nedalo, jednak na něj tlačilo okolí. Například ministr zahraničí Cyril Svoboda, aniž exprezident příliš stál o nové nálepky, mu přisoudil funkci vyslance dobré vůle.
Ale Havel se chtěl vrátit na pole ochrany lidských práv, především pak na Kubě. Spoluzaložil Mezinárodní výbor pro demokracii na Kubě, navrhl kubánského disidenta Oswaldo Payá na Nobelovu cenu míru. Nezapomíná však ani na disidenty v Bělorusku či Barmě.
Cestoval po světě, buď na dovolenou, nebo převzít další z mnoha cen. Mezi nejvýznamnější patří Prezidentská medaile svobody, kterou jako dosud jediný Čech převzal od prezidenta George Bushe.
Přestože Havel patří mezi příznivce USA a odstranění Saddáma Husajna považoval za morálně nutné, tehdy americkému prezidentovi vyložil své pochybnosti ohledně načasování útoku na Irák.
Dosud se však nedostal k jednomu z hlavních cílů: psaní nové knihy či divadelní hry. Sice už má motiv má být založena na Králi Learovi, příběhu člověka, který je tak závislý na moci, že se zhroutí ve chvíli, kdy ji ztratí - ale čas na ni si dosud nenašel.
„Není to jen o časovém vytížení, on se potřebuje maximálně soustředit, mít klid,“ poznamenává Mathé. Vytoužený prostor by mu měl prý přinést několikaměsíční pobyt v USA, kam se chystá letos na jaře.
Obavy o průběh cesty však vyvolává Havlovo zdraví, které ho donutilo po pár dnech k návratu z cesty po Asii. Jeho přátelé se shodují, že ani po roce se z třináctiletého prezidentování fyzicky nezotavil, ale jeho povaha mu nedá zůstat zcela mimo a neozvat se, kdy je třeba.
|
Rok Václava Havla ve výrocích • Politik chce demonstrovat své vlastenectví a řekne, že bude jezdit autem Škoda. Ale nedodá, že je to Volkswagen. • Myslím, že se u nás opravdu nebezpečně rozrostlo ekonomické šejdířství a politické krytí tohoto šejdířství. Vstup do EU bude znamenat „ne“ tomuto šejdířství. • Režim může mít ve svých rukou všechny mocenské nástroje, ale do duše společnosti ani přesto nemusí být dobře vidět. Nakonec malá sněhová koule stačí, aby se z ní stala lavina. • Mám velké pochybnosti o načasování a způsobu, jakým to bylo podniknuto. • České země se stávají letos poprvé ve své historii součástí velkého nadnárodního společenství, které je založené na demokratických principech, které je spravedlivé a neřeší spory válkami, ale debatami. • Moderní vynálezy včetně automobilů, počítačů či telefonů mnohdy člověka natolik povrchně zaměstnávají, že paradoxně omezují mezilidské kontakty a znemožňují věnovat se vážnějším věcem... například úvahám o smyslu bytí. |
